Lidé šli dnešním jazykem na grilování a přinesli písničku
Lidová hudba byla v oblasti našeho kraje odnepaměti. Ve sbornících autoři zmiňují dobu baroka, ze kterého mohou některé texty pocházet. Přesně to ale zjistit nejde, texty i popěvky se totiž vyvíjely v čase a prostoru. Příkladem je také píseň z Telečska s názvem Borověnka.
Text pojednává o vztahu ke krajině, ale také o cestě do Brna. Ve druhé verzi je slovo Brno nahrazeno slovem boj nebo válka. „Lidé různě putovali, chodili na poutě, na posvícení, jazykem dnešního člověka na grilování a zpívali. Tak se šířily texty, popěvky. A téměř v každé vesnici si lidé písničku upravili. Proto existuje tolik verzí,“ vysvětluje Eva Pejchalová z folklórního souboru Škubánek ve Světlé nad Sázavou.
Texty z prostoru Vysočiny jsou do jisté ovlivněné členitou krajinou, kamenitou neúrodnou půdou, velkým úsilím hospodářů. „Ještě více je to vidět v tanci. Na jižní Moravě, v úrodném kraji, se tancovalo vesele a do výšky, u nás spíš při zemi,“ dodává Pejchalová.
Písně se do sborníků dostaly většinou s takzvaných sběrů. Prováděli je lidé, kteří se uvědomovali důležitost lidové hudby pro celkový kontext kultury. „Asi nejznámějšími sběrateli byli Karel Jaromír Erben a Božena Němcová, ale bylo jich mnohem více,“ říká Eva Pejchalová s tím, že tyto sběry měly svůj význam v době, kdy lidé skutečně zpívali, což o dnešku rozhodně plošně říci nemůžeme.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
