Kulisáci jsou kostrou i mozkem divadla
Soubor jihlavského Horáckého divadla nedá dopustit na své techniky. Prý jim dodávají dobrou náladu a hlavně jistotu, že všechno klape jako má. I když pracují v polovičním počtu, než je běžné v jiných větších divadlech, všechno funguje na jedničku. A teď je dokonce můžete i vidět i na jevišti, a to v muzikálu Někdo to rád horké.
„Protože muzikál je náročný a vše je tam neskutečně rychlé. Musíme všechno stíhat za běhu. Na jevišti změnit scénu, rekvizity a další věci. A tak abychom byli nenápadní, jsme oblečení v kostýmech jako herci. Když tam běhají jako námořníci, běháme jako námořníci s nimi,“ vysvětluje Pavel Severin, který je technikem Horáckého divadla už 28 let.
„Už mám nějaké srovnání za tu dobu, technika jde neuvěřitelně dopředu. A jakkoliv se může zdát, že nám to pomáhá, upřímně nám to spíš práci přidává, všechna ta hejblata,“ usmívá se Pavel Severin, která se společně se svými kolegy umí chopit pohotově úplně každé práce, která je v divadle zapotřebí. A jak herci prozrazují, všichni jsou vždy v dobré náladě a tu předávají i jim.
„O těch klukách se vůbec nepíše. Oni hrají, ještě se starají o to, aby vzadu všechno fungovalo. Jsou na to jen čtyři a klape to. Jednou v noci jsem šéfovi techniky psala smsku, abych mu poděkovala a on mi na to jen stručně odpověděl - to je přece samozřejmé, je to naše společné dílo,“ mluví o zázemí Horáckého divadla jeho umělecká šéfka Kateřina Dušková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
