Kukuřičné šustí je před tvarováním figurek třeba sušit, bělit a namáčet. Fantazii se pak meze nekladou
Naši předkové byli v používání přírodních materiálů velmi vynalézaví. Figurky do vánočních betlémů dokázali vyrobit třeba i z kukuřičného šustí.
Toho bylo při čištění palic kukuřice dost a dost. A dodnes se najdou lidé s šikovnýma rukama, kteří toto umění nenechávají zapadnout. Jednou z nich je i Miluše Bahounková z Polné.
"Když byl pořad od Přemka Podlahy, tak jsem viděla figurky ze šustí, ale nikde to nebylo k mání," vzpomíná Miluše Bahounková na dobu asi před třiceti lety. Tehdy si sehnala brožurku a začala se se šustím učit pracovat. Předtím už vyráběla ozdoby ze slámy, takže se nové výzvy nebála. Dnes pod rukama jejíma a také její přítelkyně Lenky Holasové vznikají celé betlémy, a stále vymýšlejí nové a nové figurky.
"Jak je palice kukuřice, tak na ní jsou listy, a ty se obírají ," vysvětluje Miluše Bahounková, co je to vlastně to šustí. Musí se ale samozřejmě sbírat ve správný čas a ve správné kvalitě. Listy musí být dozrálé, nesmí být zelené, a už vůbec ne plesnivé. Pak se suší a bělí. "Odstřihneme tvrdý konec, dá se to do kysličníku, pak se to máchá v pěti vodách. Pak se to nechá zase důkladně usušit," popisuje a dodává, že po této přípravě je vlastní tvoření figurek vlastně za odměnu.
Každá figurka ze šustí má kostru z drátku. Je důležité říct, že se pracuje s opět namočeným šustím. " Vezme se drátek, jeden konec se ohne, ten se obalí vatou na hlavičku, potom se začne obalovat šustím," popisuje Miluše Bahounková. Tvary postaviček se průběžně upevňují drátkem nebo provázkem. Šustí je možné i barvit. K tomu Miluše Bahounková používá například cibuli.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
