Křižánky bývaly obcí pilníků a pilníkářů
Jaroslavu Nedělkovi z Křižánek je čtyřiadevadesát let a je jedním z posledních žijících pilníkářů. Toto řemeslo ještě před druhou světovou válkou poskytovalo obživu většině obyvatel této malé horské vesnice.
Jaroslav Nedělka se pilníkářem stal tak trošku díky náhodě, když ho na břehu řeky Svratky, kde zrovna pásl krávy, oslovil zdejší pilnikářský mistr František Preisler a pozval ho k sobě na prohlídku pilníkářské dílny. Jaroslav Nedělka, kterému bylo patnáct let, právě hledal, kam by se šel do učení. Přišel a práce v dílně ho na první pohled zaujala. V dílně mistra Preislera se vyučil, dokonce si vzal za manželku mistrovu dceru a pilníkářství se věnoval celý svůj profesní život.
Pilnikářství se do Křižánek dostalo v první polovině devatenáctého století a pro místní obyvatele to bylo doslova požehnání. Díky této pracovní příležitosti nemuseli odcházet do vzdálenějších měst, ale mohli zůstat ve svém rodišti. V době největšího rozmachu pilnikářského řemeslo žilo na Křižánkách na dvanáct set lidí.
Ruční výroba pilníků na Křižánkách bohužel skončila po druhé světové válce. Většina pilníkářů odešla za prací do Jihlavy případně do míst, která byla blíže železnici. Také Jaroslav Nedělka musel za prací dojíždět – nejprve do Svratky a pak do nedalekého Svratouchu, kde skončil v roce 1996 jako strážný.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
