Kostel v Tasově už léta zaměstnává archeology. A pořád mají co hledat
Už patnáct let probíhá průzkum kolem kostela svatého Petra a Pavla v Tasově. Přinesl řadu zajímavých odhalení z historie této obce. Například na místě současné fary stávala románská rotunda a později kostel sv. Jiří. Podařilo se také nalézt ostatky majitelů tasovského panství a světlo světa spatřily také základy strážní věže kostela. Některé záhady tasovské historie však stále čekají na své objevení.
V době kolonizace Vysočiny, tedy někdy ve třináctém století se stal Tasov jedním z politických i duchovních středisek. Pod správu zdejší farnosti patřila oblast od Nového Města na Moravě až po Kralice. Někdejší význam však postupem času upadl a možná by se na něj zcela zapomnělo, nebýt toho, že do Tasova nastoupil jako kněz Pavel Kryl. Zabydlel se na dosti zanedbané faře a postupně ji začal opravovat. A zjistil při tom, že obývá dlouhá léta hledaný kostel svatého Petra.
Při opravě fasády se podařilo odkrýt pozdně románský kamenný portál. Následoval průzkum fasády a ten odhalil původní okna. To ale nebylo všechno. Tasovským se ve spolupráci s archeology podařilo nalézt také základy románské rotundy a hrob s ostatky majitelů tasovského panství. Celý průzkum je zdokumentovaný a jeho výsledky si můžete prohlédnout v bývalé tasovské márnici, která je přestavěná na výstavní prostory.
K posledním objevům Pavla Kryla a jeho spolupracovníků patří nález základů bývalé obranné věže. Její torzo bylo ukryto ve zdi, která v současné době obepíná prostor kolem kostela svatého Petra a Pavla.
Tasovským se prozatím nepodařilo zcela rozluštit všechny záhady, které toto magické místo obestírají. Čeká se například na objev základů hradu, který byl pravděpodobným sídlem zdejšího královského úředníka. A možná také na něco úplně jiného.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.