Kiosek v Kadově vaří celoročně, alkohol v něm ale nenajdete

28. červenec 2021

Místní speciality ze žďárských vrchů, domácí limonády a ledové čaje vyrábí kuchař v malém kiosku. Stojí v těsné blízkosti kadovské staré školy a podle ní dostal i název.

„Škola už dlouho nefunguje, ale před dvěma lety jsme tady začali budovat kiosek,“ říká Marek Šolc, který svůj podnik rozjel s kamarádem Luďkem Dvořákem, o kterém říká, že je taky výborný kuchař a teď se stará o administrativu a druhý Kiosek vedle sjezdovky na Harusově kopci nedaleko Nového Města na Moravě.

Splněný sen

Marek Šolc je původně z Prahy, ale když začal jezdit na Vysočinu, rozhodl se tady zůstat. Pracoval v hotelu na Medlově a nějakou dobu v Jupiter klubu ve Velkém Meziříčí. Kiosek v Kadově je tak pro něj splněný sen. „O Kadov se starám sám, ale pomáhá mi tady syn, v létě občas brigádníci.“

Pokud se projíždějící sportovec těší na alkohol, bude v kiosku překvapen. „Jsme striktně nealkoholický podnik, ale máme výběr nealkoholických piv a vín, takže se dá zkusit i tato alternativa,“ dodává Marek Šolc.

Nabídku doplňují i domácí limonády a sirupy z bylinek a ovoce, které rostou v okolí kiosku, na zahrádce, jsou zkrátka z Vysočiny.

V létě cyklisté, v zimě běžkaři

Ke kiosku si najdou cestu nejen sportovci a nejen kvůli jídlu. Občas se tady jezdí na koni, hřiště u školy bývá plné dětí, a tak se dá setkat s nejrůznějšími hosty.

„Třeba je tady pán, který hodně staví, tak sem přijde v montérkách, dá si steak na stojáka a zase jde pracovat. Nebo tady zastaví Bentley, vylezou z něho dva kravaťáci, dají si oběd a odjedou, ale chodí sem i místní,“ usmívá se Marek Šolc.

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová