Kámen v poli u Sejřku připomíná spor dívek o chlapce. Obě měly v rukou nůžky
Kdysi dávno bývalo podle tehdejšího právního řádu možné jako forma omluvy či odškodnění postavit takzvaný smírčí kámen.
Spousta smírčích kamenů se zachovala dodnes a za každým se skrývá nějaký ten smutný příběh. Jeden stojí na východním okraji Vysočiny u Sejřku a připomíná spor dvou dívek.
Na okraji Sejřku na Žďársku, v křoví u pole, stojí nenápadný kámen s křížem. Mezi místními obyvateli se traduje, že připomíná spor dvou dívek.
Nesla si nůžky…
V této oblasti se mapováním smírčích kamenů zabývá regionální spisovatel Hynek Jurman, který starou pověst od pamětníků převyprávěl. „Děvčata chodila na nedaleký dvůr stříhat ovce, nesla si i nůžky. Předešlý den byly na tancovačce, kde se nepohodly o chlapce. Pustily se do sebe, tahaly se za copy, jedna druhou napadla nůžkami a obě tady zemřely,“ říká Jurman.
Jestli se tato událost opravdu stala, už nikdo nepotvrdí. Příběhy některých smírčích kamenů jsou zaznamenané ve starých kronikách, či záznamech o soudních sporech. Jiné se po staletí nesou od úst k ústům podobně, jako ten ze Sejřku. A je spousta kamenů, o kterých se neví vůbec nic.
Kámen ze Sejřku býval zářivě bílý
Na smírčích kamenech často bývají vyobrazené zbraně, kterými člověk zahynul. Na kameni v Sejřku je jen kříž. Stejně jako většina kamenů v okolí, byl i tento původně zářivě bílý díky doubravnickému mramoru, který se tu hojně používal.
Dnes je zašlý, tmavý, a kdo o něm neví, těžko ho najde. Dobrý pozorovatel ho ale může v křoví za loukou obehnanou elektrickým ohradníkem zahlédnout.
Související
-
Zdi hradu Pernštejn i kostel v nedalekém Doubravníku. Obě stavby jsou z Nedvědického mramoru
Nedvědický mramor byl pro naše předky v oblasti jihovýchodně od Bystřice nad Pernštejnem důležitým stavebním materiálem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.