Jára Cimrman mi shořel pod lupou, říká výtvarník Rathsam

5. červen 2013

Ve středečním Tandemu byl naším hostem jihlavský výtvarník Jan Jiří Rathsam, mimo jiné autor rekordní zmenšeniny Slovanské epopeje Alfonse Muchy. Postavy v životní velikosti na plátně o rozměrech 8 x 6 metrů přenesl se všemi detaily na „plátýnko“ měřící 25 x 35 milimetrů.

„Jsem vyučený strojař, ale vždycky jsem chtěl jít na uměleckou průmyslovku do Brna. Můj strýc byl textilní výtvarník, měl svůj „zadní pokoj“, tam byl schovaný a pracoval. A my mu záviděli. Na školu mě ale nevzali, tak jsem se vyučil, ale jezdil jsem potom do školy výtvarného myšlení. A ta mi hodně dala,“ vypráví Jan Jiří Rathsam.

Ve výtvarné škole se jihlavský umělec naučil zejména pracovat s modelem při portrétování: „Vždycky se snažím lidi před tím, než je portrétuji, blíž poznat. Dělám si třeba během povídání pro sebe i skici, používám fotografie. Nejsložitější jsou děti, ty nevydrží sedět, starší lidé zase během pózování někdy usnou.“

Jak dokáže výtvarník přenést na plátno výraz člověka, jiskru v oku, zůstává záhadou i pro samotného tvůrce Rathsama. „Určitě v tom musí něco být, talent, něco mezi nebem a zemí,“ přiznává.

Jan Jiří Rathsam portrétoval např. i bratry Neckáře a také zpěvačku Martu Kubišovou.
„To bylo velmi zajímavé, portrétoval jsem ji v Přibyslavi, kde byla na chalupě. Vždycky mi říkala, ať zaparkuji auto na náves, ne před chalupu. A pak taky vždycky už v Jihlavě věděli, že jsem tam byl, a že jsem tam neměl být, bylo to v roce 1975. Do portrétů jsem se snažil promítnout i náladu z písniček Marty Kubišové, třeba z Modlitby. To bylo velmi dojemné,“ vypráví Rathsam.

Jihlavský výtvarník chtěl také vytvořit portrét „velkého Čecha“, a tak sáhl po tom největším, Járovi Cimrmanovi.
„Tam se mně stala jedna věc. Bylo to v červenci, z rádia jsem se dozvěděl, že Venuše přelétne přes sluneční kotouč. Přestal jsem pracovat, nechal jsem lupu nad Járou Cimrmanem, odběhl jsem pozorovat nebeský úkaz, a Jára se mi propálil. Zdeněk Svěrák mi pod to napsal „Škoda, zase nevíme nic,“ usmívá se dnes při vzpomínce na portrétování velkého Čecha Rathsam.

K vytvoření rekordně zmenšené Slovanské epopeje se dostal náhodou, v Moravském Krumlově se chodil často dívat na originál tohoto díla, a tak ho to napadlo. Rekordní zmenšenina výjevů ze života Slovanů mu zabrala devět let života.

Spustit audio