Jára Cimrman mi shořel pod lupou, říká výtvarník Rathsam
Ve středečním Tandemu byl naším hostem jihlavský výtvarník Jan Jiří Rathsam, mimo jiné autor rekordní zmenšeniny Slovanské epopeje Alfonse Muchy. Postavy v životní velikosti na plátně o rozměrech 8 x 6 metrů přenesl se všemi detaily na „plátýnko“ měřící 25 x 35 milimetrů.
„Jsem vyučený strojař, ale vždycky jsem chtěl jít na uměleckou průmyslovku do Brna. Můj strýc byl textilní výtvarník, měl svůj „zadní pokoj“, tam byl schovaný a pracoval. A my mu záviděli. Na školu mě ale nevzali, tak jsem se vyučil, ale jezdil jsem potom do školy výtvarného myšlení. A ta mi hodně dala,“ vypráví Jan Jiří Rathsam.
Ve výtvarné škole se jihlavský umělec naučil zejména pracovat s modelem při portrétování: „Vždycky se snažím lidi před tím, než je portrétuji, blíž poznat. Dělám si třeba během povídání pro sebe i skici, používám fotografie. Nejsložitější jsou děti, ty nevydrží sedět, starší lidé zase během pózování někdy usnou.“
Jak dokáže výtvarník přenést na plátno výraz člověka, jiskru v oku, zůstává záhadou i pro samotného tvůrce Rathsama. „Určitě v tom musí něco být, talent, něco mezi nebem a zemí,“ přiznává.
Jan Jiří Rathsam portrétoval např. i bratry Neckáře a také zpěvačku Martu Kubišovou.
„To bylo velmi zajímavé, portrétoval jsem ji v Přibyslavi, kde byla na chalupě. Vždycky mi říkala, ať zaparkuji auto na náves, ne před chalupu. A pak taky vždycky už v Jihlavě věděli, že jsem tam byl, a že jsem tam neměl být, bylo to v roce 1975. Do portrétů jsem se snažil promítnout i náladu z písniček Marty Kubišové, třeba z Modlitby. To bylo velmi dojemné,“ vypráví Rathsam.
Jihlavský výtvarník chtěl také vytvořit portrét „velkého Čecha“, a tak sáhl po tom největším, Járovi Cimrmanovi.
„Tam se mně stala jedna věc. Bylo to v červenci, z rádia jsem se dozvěděl, že Venuše přelétne přes sluneční kotouč. Přestal jsem pracovat, nechal jsem lupu nad Járou Cimrmanem, odběhl jsem pozorovat nebeský úkaz, a Jára se mi propálil. Zdeněk Svěrák mi pod to napsal „Škoda, zase nevíme nic,“ usmívá se dnes při vzpomínce na portrétování velkého Čecha Rathsam.
K vytvoření rekordně zmenšené Slovanské epopeje se dostal náhodou, v Moravském Krumlově se chodil často dívat na originál tohoto díla, a tak ho to napadlo. Rekordní zmenšenina výjevů ze života Slovanů mu zabrala devět let života.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.