Jana Böhmová: Klíčová role hygienické stanice Vysočiny v zajištění bezpečné pitné vody

V České republice je 321 podzemních pramenů a 17 povrchových vodních zdrojů, mezi nimiž najdeme i několik významných vodárenských nádrží. Mezi největší patří například nádrž Švihov na řece Želivce, která zásobuje nejen středočeský kraj a Prahu, ale i část Vysočiny. K dalším zásadním zdrojům vody pro region patří nádrže Vír, Mostiště, Hubenov a Nová Říše.

Aby byla voda pro pití bezpečná, jsou tyto zdroje chráněny ochrannými pásmy, která zajišťují její nezávadnost. V úpravnách vody pak dochází k jejímu čištění a úpravě složení tak, aby splňovala hygienické standardy. Poté je voda přepravována prostřednictvím vodovodního řádu až k spotřebitelům. Kontrolu nad kvalitou vody vykonávají nejen samotní provozovatelé vodovodních systémů, ale také krajská hygienická stanice, která dohlíží na dodržování všech nezbytných normativů.

Jedním z faktorů, který ovlivňuje kvalitu vody, je geologické podloží. V České republice je běžným problémem vysoká kyselost podzemní vody, která vyžaduje úpravu, aby byla pitná. Legislativa, která upravuje kvalitu vody, je přísná, a Česká republika se řadí mezi evropské země, které mají nejlepší kvalitu kohoutkové vody, s mikrobiologickými a chemickými ukazateli dosahujícími 99-100 % požadované kvality. "Nemusíme se tedy obávat pít vodu z kohoutku," říká Böhmová.

Čtěte také

Nové možnosti investování na stáří vysvětluje oblastní ředitel společnosti OVB Josef Šimon: DIP a jeho výhody

Provozovatelé vodovodních sítí jsou povinni informovat spotřebitele o prováděných údržbách, kvalitě vody nebo případných poruchách. V případě jakýchkoliv pochybností o kvalitě vody musí informovat nejen veřejnost, ale i krajskou hygienickou stanici. Pokud si však někdo zajišťuje vlastní zdroj vody, například ze studny, je za kvalitu vody zodpovědný sám.