Jak se převáží žirafa nebo plameňák? V zoo musí mít i bedna přesně dané parametry
Transport zvířat není jen o tom, naložit a vyjet. Každý druh má svá specifika – od výšky bedny po typ podestýlky. Ředitel jihlavské zoo Jan Vašák v pořadu Pojďte s námi do zoo vysvětlil, co všechno se musí zajistit, aby cesta proběhla bezpečně.
Převážet zvířata mezi zoologickými zahradami je náročná disciplína, která vyžaduje přesné plánování a zkušenosti. „Žirafa je specifická svými rozměry. Je to lekavé zvíře, ale zároveň ne tak křehké jako třeba plameňák nebo drobné antilopy,“ popsal ředitel jihlavské zoo Jan Vašák.
Pro tak velká zvířata, jako jsou žirafy, existují speciální přepravníky s nastavitelnou výškou stropu. U menších druhů se často používají bedny na míru – někdy dokonce jednorázové papírové, například pro plameňáky. „U těch hrozí, že když si sednou, už nevstanou. Přeleží si totiž nohy. Proto se někdy používají plachetky, do kterých se ptáci posadí a nohy jim volně visí dolů,“ doplnil Vašák.
Každé zvíře ale reaguje jinak. „Někdy je lepší, když má v bedně méně prostoru, cítí se pak jistěji. U kopytníků se často používá sedace, aby se zvíře zklidnilo a necítilo tolik stres,“ uvedl ředitel.
Důležitá je i správná podestýlka. „Zebře nebo oslovi může sláma pod nohama klouzat, takže je lepší použít gumu. Stalo se nám, že kvůli kluzké slámě zvíře spadlo a museli jsme ho zvedat,“ popsal Vašák jednu z nepříjemných zkušeností.
Přesné podmínky přepravy se tedy liší podle druhu zvířete. Zatímco některá musejí stát, jiná naopak leží a přežvykují, aby se cítila bezpečně.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
