Plameňáci a lemuři žijí v klidu pospolu. Hierarchie v hejnu neexistuje, říká chovatelka jihlavské zoo
Plameňáci v jihlavské zoo žijí od začátku společně s lemury. Podle chovatelky Radky Jarošové spolu vycházejí bez problémů a v hejnu nemají žádnou hierarchii.
To, že plameňáci žijí ve velkých hejnech, není žádná novinka. Méně známé ale je, jak jejich společenství funguje a jak si rozumí se sousedy v africké vesnici jihlavské zoo. Chovatelka Radka Jarošová potvrzuje, že uvnitř hejna neexistuje žádná hierarchie ani dominantní pár. „Jsou tam samci, samice, ale nikdo tomu hejnu nešéfuje,“ vysvětluje.
Zajímavostí je, že plameňáci dlouhodobě sdílejí část svého výběhu s lemury. Ačkoli by se mohlo zdát, že jde o neobvyklé spojení dvou rozdílných druhů, soužití funguje překvapivě hladce. „Oni jsou prakticky od prvopočátku spolu. Lemuři byli v africké vesnici dřív a plameňáci se k nim přestěhovali v roce 2003. Od té doby je to absolutně v pohodě,“ říká Jarošová. Zvířata se podle ní vzájemně ignorují, bez známek konfliktů nebo zvědavých kontaktů. „Jak kdyby tam jeden nebo druhý nebyl.“
Návštěvníci se často ptají, čeho si na plameňácích všimnout. Odpověď záleží na tom, co koho zajímá. Jedni obdivují majestátní postavu ptáků, jiní jejich růžové zbarvení nebo typické postávání na jedné noze. V období hnízdění ale nejvíc přitahují pozornost mláďata. A někdy mají lidé štěstí i na okamžik líhnutí. „Nestává se to úplně často, ale může se poštěstit vidět, jak se mládě klube z vejce. Je to velice zajímavé,“ doplňuje chovatelka.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
