I mladí lidé mohou pobírat důchod
Některé formy důchodů se týkají i mladých lidí, například na sirotčí důchod má nárok dítě, jehož jeden rodič nebo oba rodiče zemřeli. „Je to vlastně dávka zabezpečující příjem dítěte, které přišlo o rodiče, jenž by jinak toto dítě vyživoval. Pokud by zemřeli oba rodiče, pobírá dítě dva sirotčí důchody,“ vysvětluje Petr Štůsek ze Soukromé vyšší odborné školy sociální v Jihlavě. „Navíc dítě musí být podle zákona nezaopatřené, to znamená studující nebo soustavně se připravující na budoucí povolání, maximálně ale do 26 let.“
Pokud už by byl tento mladý člověk zaměstnán a později, stále však před dovršením 26 roku, by znovu studovat začal, má na sirotčí důchod také nárok.
U dětí do 18 let si o sirotčí důchod žádá zákonný zástupce, to znamená buď zbývající z rodičů a nebo jiný zástupce, který je pro dítě stanovený. Pokud je zletilé, tak si žádá dítě samo. Petr Štůsek dodává: „Výše tohoto důchodu se odvíjí od toho, kolik měl zemřelý rodič odpracovaných let a jaké měl v té době příjmy.“
Pozůstalostní důchod je pro vdovce i vdovy
Vdovský důchod existuje také pro muže, kdy se mu říká vdovecký, ale společně se této dávce říká pozůstalostní důchod. Petr Štůsek uvádí: „Obecně platí, že pokud jeden ze žijících manželů pečuje alespoň o jedno nezaopatřené dítě do 26 let, pak má na tento důchod nárok. Pokud manželé děti neměli, nárok pro pozůstalého existuje pouze na dobu jednoho roku. Další nárok vzniká v situaci, kdy se pozůstalý z manželů stará o svoje nebo manželovy rodiče, kteří jsou alespoň ve druhém stupni závislosti a potřebují pomoc jiné osoby.“
Další možností pro pobírání pozůstalostního důchodu je situace, kdy je člověk sám důchodovém věku. „Jedná se tady ale už o pokrácenou výši, průměrně se to pohybuje kolem dvou tisíc korun, zato je to bez podmínek,“ upřesňuje Petr Štůsek. Nárok zaniká, pokud se tato osoba znovu vdá nebo ožení.
K vyplacení pozůstalostního důchodu potřebujeme oddací list, úmrtní list a občanský průkaz, které zaneseme na Okresní správu sociálního zabezpečení. Tam mohou v některých individuálních případech požadovat ještě další dokumenty.
O invalidním důchodu rozhodují posudkoví lékaři
Invalidní důchod se rozděluje do tří stupňů invalidity, od nejjednoduššího prvního stupně po nejvyšší třetí stupeň, který je vlastně plným invalidním důchodem. Jak je to s přivýdělky? Podle Petr Štůska se u prvních dvou stupňů dokonce předpokládá, že si člověk přivydělá nějaké peníze, i když tito lidé mají často potíže práci najít. „U třetího stupně se výdělečná činnost většinou nepředpokládá, ale neznamená to, že si člověk přivydělat nemůže. Platí, že posudkový lékař se vyslovuje k tomu, zda je nebo není výdělečná činnost omezena.“
O stupni invalidity rozhodují posudkoví lékaři. K těm se člověk dostane na základě žádosti o invalidní důchod nebo při kontrole invalidity, která bývá stanovovaná v určitém časovém horizontu. „Někdy se invalidity přešetřují a člověk může být vyzván i mimořádně k opětovnému předložení všech potvrzení,“ upozorňuje na závěr Petr Štůsek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
