Humpolec vznikl pravděpodobně jako město zlata
Poblíž Humpolce, v podhradí zříceniny Orlíku, jsou zlatonosné štoly. „Ve 12. století a do začátku 13. se tam těžilo zlato,“ říká historik Vladimír Staněk a dodává, že těžba zlata souvisí se vznikem samotného města.
„Vznik Humpolce byl podle nalezených stop skutečně velkolepý. Patrně to bylo dvojměstí. V jedné části žilo německé obyvatelstvo, které tady také provádělo onu důlní činnost. Češi to neuměli,“ dodává Staněk. Druhou pak část tvořili Češi.
Samotná dobývací lokalita není jen v lesích pod Orlíkem, začíná ale u Pstružného potoka mezi Humpolcem a Kejžlicí. „Klasickým způsobem ale dolovali až tady na štolách,“ vysvětluje geolog Jan Páša.
S hradem Orlík těžba zlata souvislost nemá. „Ten vznikl až mnohem později, to už tady žádný horník nebyl,“ je si jistý historik Staněk. Horníci odtud odešli a mohli zamířit třeba do nedaleké Jihlavy nebo na Německobrodsko, kde se těžilo stříbro i mnohem později.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.