Houpání v křesle se jim stalo zaměstnáním
Alena a Bohumil Šťastní vyrábějí závěsná houpací křesla. Doma šijí a splétají provázky a třetinu roku tráví po výstavách, kde nabízejí, co vyrobili. A protože musí svůj produkt řádně předvést, houpou se a houpou. „Na výstavách trávíme zhruba sto dnů v roce a v podstatě stejný čas se houpu v křesle,“ potvrdil se smíchem Bohumil Šťastný z Velkého Beranova u Jihlavy.
U příbuzného si Šťastní oblíbili zavěšené křeslo dovezené ze zahraničí. „Řekli jsme si, že až dokončíme verandu, tak si tam takové taky koupíme,“ vyprávěli manželé Šťastní. „Jenomže sehnat ho nebylo v té době možné. Tak jsme hledali, jak jinak to udělat. A vymysleli jsme to,“ začala první pokusy líčit Alena Šťastná.
Pomohla stará „veritaska“
Manželé se rozhodli, že se pokusí vysněné křesílko vyrobit. Nejdřív bylo nutné ušít sedák. Toho se ujala Alena Šťastná. „Ruční práce mě vždycky bavily. Pletu čepice a zdobím velikonoční vajíčka. Tak jsem se pustila do šití křesla. První kusy ještě vznikaly na letitém stroji značky Veritas. Dnes už mám profesionální šicí stroj,“ řekla Šťastná.
Šňůry jsme zkoušeli povolovat a utahovat, až jsme na to přišli
Pak bylo nutné zavěsit ušitý sedák na systém šňůr, který ho drží ve vzduchu. „Byla to vlastně metoda pokusu a omylu. Sedli jsme si do křesla. Vypadávali jsme z něj, tak jsme utáhli provázky pod koleny. Pak jsme si řekli, že bude příjemnější, když bude opěrka zad víc sklopená. A zase jsme popotahovali šňůry. Až to bylo v pořádku. Už první křeslo, které jsme takhle vyrobili, bylo použitelné,“ vysvětlila Šťastná.
Křesla na prodej začali vyrábět díky synovi
Nejprve si houpačku pro dospělé Šťastní vyráběli pro sebe. „Pak přijel syn. Tak se v tom křesle houpal se skleničkou vína. A když zjistil, že jsme ho vyrobili my, navrhl, ať se tím živíme,“ našla počátek podnikání Šťastná.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.