Hospoda byla v podstatě jediným místem, kde se dalo koupit železo

2. březen 2015

Kadovské hutě byly ve své době moderní průmyslovou zónou. Práci dávaly několika stovkám lidí, od samotných ocelářů, před havíře, formany a uhlíře. Z vysoké pece zbylo už jenom několik málo kamenů. Nedochovalo se také jedno velmi důležité místo – panská hospoda, ve které se prodávalo zdejší železo.

„Hospoda byla v podstatě jediným místem, kde se dalo koupit železo. A nebyla to zvláštnost pouze Kadova, takto to probíhalo i na ostatních místech. Poddaní si zde museli kupovat železářské výrobky z panských pecí,“ vypráví historik Miroslav Lopaur. Kadov byl pro zřízení hutí zřejmě strategickým místem. V okolí byly bohaté zásoby železné rudy a v lesích bylo dost dřeva, které sloužilo k výrobě dřevěného uhlí.

  • Huť na Kadově vyhasla ve druhé polovině 19. století, kdy nedokázala konkurovat větším a modernějším provozům. Dnes ji připomíná už jen kamenné
    torzo
    " style="">
    Huť na Kadově vyhasla ve druhé polovině 19. století, kdy nedokázala konkurovat větším a modernějším provozům. Dnes ji připomíná už jen kamenné
    torzo
    " style="">
    Huť na Kadově vyhasla ve druhé polovině 19. století, kdy nedokázala konkurovat větším a modernějším provozům. Dnes ji připomíná už jen kamenné
    torzo
0:00
/
0:00

Kadovské hutě se zabývaly především výrobou užitných litinových předmětů – jako byly kříže, rendlíky, hrnce, plotny do kamen, stojany na hodiny, drobné šperky nebo těžítka, zdobená litinová kamna nebo zdobené dezertní talíře.
K hutím i samotné obci se pak váže jedna zajímavost - huť a veškerý provoz byl pod kontrolou tajných evangelíků, což bylo na katolickém panství hodně zvláštní.

Pec kadovské železářské huti vyhasla v lednu roku 1874. Hlavní příčinou uzavření hutí byl především nízká konkurenceschopnost velkým provozům v Blansku nebo Vítkovicích. Ty byly již postaveny na kamenouhelnou technologii a zaměřovaly se především na výrobu oceli, což v zastaralém provozu na Kadově nebylo možné.

autor: Petr Hladík

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.