Hlodavce v Africe chytáme na arašídové máslo do českých pastiček na myši

Na návštěvu prý jezdí lidé z blízkého i dalekého okolí. „Jsou zvědaví. Náš barák je vidět pěkně přes rybník, když jedete vlakem z Třebíče do Náměště. Desítky let byl za vysokým plotem, nikdo moc nevěděl, co se tam děje. Přitom kolem vedou turistické značky a cyklostezky. Zhruba před patnácti lety se změnilo zaměření, co se na tom pracovišti dělá. Otevřeli jsme se veřejnosti a snažíme se ukazovat, co za tím plotem bylo. Už jsme ho udělali menší a průhlednější,“ říká vědec Josef Bryja.

Můžeme říci, že naše práce je takový základní kámen

A co se vlastně ve Studenci za průhlednějším a nižším plotem děje? „My jsme detašované pracoviště Ústavu biologie obratlovců, které má hlavní sídlo v Brně. Jak vyplývá z názvu, zabýváme se biologií obratlovců. Obratlovci jsou zvířata od ryb až po primáty, až po člověka, i když člověkem my se nezabýváme. My se zabýváme volně žijícími obratlovci a studujeme jejich ekologické vztahy s ostatními organismy v přírodě. Jejich evoluční vývoj, druhovou rozmanitost, parazity, které tito obratlovci mají a potenciálně je mohou přenést na člověka,“ přibližuje vedoucí studeneckého pracoviště jeho náplň Josef Bryja.

Josef Bryja, vědec|foto: Milan Kopecký

Vědci se snaží zjistit o obratlovcích co nejvíc, především o tom jak fungují v přírodě. „Tyto informace můžeme využít k tomu, že se nám podaří přírodu efektivněji chránit, můžeme je využít k tomu, abychom včas odhalili nějaké patogeny nebo škodlivé mikroorganismy, které mohou potenciálně škodit člověku a způsobit nějakou epidemii,“ vysvětluje práci ve Studenci Josef Bryja a upozorňuje, že většina jejich výzkumu je základní výzkum. „Můžeme říct, že jsme základní kámen.“

Viděl jsem pasti na hlodavce vyrobené z plechovek od coca-coly

Josef Bryja v současné době vede výzkum, který se oficiálně jmenuje: Evoluce hlodavců a jejich parazitů v otevřených biotopech východní Afriky. „Jezdíme do Afriky a snažíme se zjistit, jaká zvířata tam žijí. O hlodavcích v některých oblastech se neví vůbec nic. Jsou důležitou složkou ekosystému, protože přenáší nejrůznější choroby, z nichž některé mohou přeskočit na člověka, jsou to důležití škůdci, jsou důležití hráči v ekosystému.“

To vše se snaží v terénu zjistit. „Snažíme se je odchytit nejrůznějšími způsoby, když je máme v ruce, snažíme se odebrat z nich takové vzorky, které v laboratoři zanalyzujeme a zjistíme, jestli to náhodou není druh, který ještě nikdo nikdy nepopsal a případně, jestli náhodou nepřenáší virus, který ještě nikdo nikdy neviděl a nezmapoval a jestli tenhle virus nemůže být nebezpečný pro člověka,“ vypráví Josef Bryja.

Africký hlodavec zabere na arašídové máslo

„Používáme nejrůznější druhy pastí, v některých zemích mají obyvatelé své pasti. Třeba jsem viděl z plechovek od coca-coly, ty byly opravdu vymakané. Ale fungují i obyčejné pastičky na myši, které si vozíme s sebou. Návnady jsou z dostupných zdrojů, nejčastěji se chytá na arašídové máslo. Když máme hlodavce v ruce, odebereme vzorky a pak je převezeme k nám do Studence a teprve tady vzorky zkoumáme,“ přibližuje svoji práci přírodovědec Josef Bryja.