Hliněné kuličky z Brtnice se už v důlku nerozpadnou. Jsou vypálené
Plátěný pytlík hliněných kuliček a důlek v zemi. To je vše, co je potřeba ke hře, na kterou jsme v posledních desetiletích tak trochu zapomněli. Ale určitě úplně nezapadla. Dokonce existuje i Český kuličkářský svaz. A my jsme objevili i dílnu, kde se rozhodli kuličky vyrábět.
"Oslovila nás paní, která hledala výrobce kuliček. V celé republice nemohla nikoho sehnat," říká Veronika Vanya, která s manželem provozuje keramickou dílnu v Brtnici na Jihlavsku. Každopádně to pro ně byla výzva. "Museli jsme vyrobit model, rozmnožovací zařízení a formy," popisuje Veronika s tím, že do forem se lije tekutá hlína. Odlitky je pak třeba kus pokusu očistit, vyhladit. "Dělám to tak hodinu denně, bere mě křeč do ruky," směje se mladá žena, která v dílně pracuje.
Staré původní hliněnky, které známe z dětství, nebyly podle Veroniky Vanya vypalované, a proto se často ve vlhku rozpadaly. Nové hliněnky vypálené jsou, a proto jsou i odolnější. Oproti původním kuličkám jsou ty z Brtnice matné. Důvod je ve vypalování glazury. "Jakoukoli keramickou věc musíte do pece postavit na něco, kde není glazura. U kuliček je to problém," vysvětluje keramička. Jejich kuličky proto mají na povrch takzvanou engobu, což je obarvená keramické hmota.
Každopádně mají kuličky z Brtnice správnou velikost. To si Vanyovi potvrdili u Českého kuličkářského svazu. Dokonce existuje i doporučený rozměr důlku. Měl by být hluboký asi pět centimetrů a široký sedm až deset centimetrů. Ke kuličkám je v plátěném pytlíku přiložený i návod ke hře, a to hned ve dvou verzích.
Související
-
Čápi z Třebíče mají tisíce fanoušků. Dění v hnízdě přenáší kamera
Když chodíte do práce pod komín, na kterém je už padesát let čapí hnízdo, jste zvědaví, jak vypadá uvnitř.
-
Parapet muzejního okna tvořil náhrobní kámen. Ten stával u kostela sv. Ducha
Práce historika je často mravenčí. Pomocí drobných úlomků a dávných zápisů oživují příběhy předků. Husarský kousek se podařil Radimu Gondovi z jihlavského muzea Vysočiny.
-
Tragický osud židovské dívky Hany Bradyové připomíná v Horáckém muzeu v Novém Městě její šátek
Výtvarník a restaurátor Jiří Štourač daroval Horáckému muzeu v Novém Městě na Moravě malý šátek, který patřil židovské dívce Haně Bradyové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
