Historie rabínského domu v Třebíči sahá do poloviny sedmnáctého století

Už v padesátých letech minulého století začala synagogu užívat Československá církev husitská, před několika lety zakoupila i rabínský dům.

„Poslední rabín tady žil do roku 1942. Potom byl odvezen do Terezína a potom do Auschwitz, kde zahynul,“ říká Pavla Ondráková z brněnské diecéze Československé církve husitské. Tato církev začala už v padesátých letech minulého století využívat budovu Přední synagogy. „Scházeli jsme se skoro třicet let v evangelickém kostele, pak v roce 1953 naši předkové koupili tuto synagogu od židovské obce, protože ta tu už nefungovala,“ dodává farář československé církve husitské Ján Brian Keneth Lauko.

Když se v bytě faráře topilo naplno, bylo tam sedmnáct stupňů

Farář Ján Lauko začal v Třebíči sloužit v době, kdy církev zakoupila rabínský dům pro potřeby farního úřadu, a také v jeho prvním patře dva a půl roku bydlel. „Já jsem přijel poprvé, trošku mě projel mráz, když jsem viděl tu strašnou budovu. Ta zima, ta vlhkost. Tam když se topilo naplno, tam bylo sedmnáct stupňů,“ vzpomíná farář, který už dnes bydlí v panelovém domě.

V rabínském domě jsou velmi cenné schody, původní zábradlí, klenby a nůžkový sedlový krov

Bývalý rabínský dům je památkově významný především svým zasazením do zástavby židovského města, nezměněným půdorysem a celistvostí. „Ty schody jsou zakryté dřevotřískou, protože jsou cenné. Aby se neponičily, až se dům bude opravovat,“ říká Pavla Ondráková. Cenné jsou i dva bývalé obchůdky v přízemí s klenutými stropy. V jednom z nich sondy prokázaly zasypaný sklep. „Chtěli bychom ho obnovit, tím také odvedeme část vlhkosti,“ doplňuje Pavla Ondráková.

Rabínský dům bude místo setkávání lidí

Po rekonstrukci by Československá církev husitská chtěla bývalý rabínský dům otevřít veřejnosti. V prvním patře by mohly být startovací byty, v přízemí pak místo setkávání. „Chceme být otevření pro všechny lidi, nejenom hledající Boha,“ říká Ján Brian Keneth Lauko.