Havlíčkobrodská galerie přibližuje zásadní události dějin Československa komiksovou formou
Masaryk s jedinečnou myšlenkou samostatného státu, Gottwald s vítězoslavným výrazem v únoru 1948, nebo bojovně naladění lidé před sovětskými tanky.
To jsou komiksové kresby, kterými chce Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě přiblížit zlomové osmičky v dějinách Československa.
Na výstavu láká plakát, kde prvního československého prezidenta vítají davy s vlajkami: „Ten Masaryk z plakátu je z knihy Renáty Fučíkové, která ji napsala už před deseti lety, takže trochu předběhla dobu,“ usmívá se kurátorka Daniela Růžičková.
Samotná výstava je rozdělena na dva projekty. Jeden z nich je založen na scénářích historika Pavla Kosatíka pro Českou televizi. Textů se ujali mladí komiksoví kreslíři a převedli je do příběhů podle své představy. „Já jsem pro tuto výstavu vybrala jen ty zlomové roky s osmičkou na konci. Každý ten příběh je jiný, protože i ti autoři jsou odlišní a obrovsky se jim to povedlo,“ přemýšlí Daniela Růžičková. Příběhy ukazují především konkrétní lidi, na nichž události historických roků stály.
Jazyk mladší generace
Druhá část výstavy je založena na letitém časopisovém kresleném seriálu autora Jiřího Černého Obrázky z československých dějin, které dříve ilustroval Jiří Kalousek. Moderní verzi tvoří Lukáš Fibrich. „Mladé lidi výstava baví, protože komiks je vlastně jejich dnešní jazyk. Příjemně překvapena je ale i starší generace, protože je to obohacuje. Dozvídají se věci, které netušili, odcházejí s tím, že jsou vzděláni,“ dodává kurátorka.
Výstava Zlomové osmičky československých dějin v komixu potrvá v Galerii výtvarného umění v Havlíčkově Brodě do 9. prosince 2018, stejně jako výstava Dobrých 100, která v ilustracích studentů výtvarné školy ukazuje za každý jeden rok existence Československa a české republiky jednu pozitivní věc nebo událost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.