Harmonika ho nebavila, trubka a zpěv ho ale drží dodnes
„Nic jsem si nevysnil, věci chodí samy a jsou dílem náhody. Člověk by měl jen dělat to, co si myslí, že je správný,“ říká hudebník, divadelník a umělecký kovář Petr Píša z Třeště, který se společně s bratry Formanovými proslavil ve světě díky unikátnímu Obludáriu.
Petr Píša působí na první dojem nedobytným dojmem. Jeho plnovous a silné kovářské ruce budí respekt jen do chvíle, než se vám podívá do tváře jeho dobráckýma očima. Respekt ale zůstává. K práci, kterou se skromností a pokorou dělá k radosti ostatních. Jeho muziku znají lidé po celé zemi díky fenoménu Tančíren. Kdo by tušil, že v dětství hudebku neměl rád.
„Mě ta harmonika nebavila. Nechápal jsem, proč tam chodím. Pak nám pan učitel Novák prohlídl na chodbě hudebky zuby a řekl, že můžeme jít troubit. Sbalili jsme noty a jeli hrát lidem. Tenkrát jsem pochopil, že hudbu nedělám pro rodiče nebo učitele, ale pro radost. Mou i ostatních lidí.“
Zrodila se láska k dechovým nástrojům. Doma ve svém bytě učil další ty, co přišli tomuto nástroji na chuť. Petr Píša pochopil, že je trubka nástroj, který se dá pospojovat s dalšími žesťovými nástroji a vytvořit fascinující orchestr. Zatrestband si tak získal oblibu.
„Zkoušeli jsme, chtěli jsme někomu zahrát, ale tehdy si pořadatelé neuměli představit, že by si pozvali velký orchestr. Tak jsme si večírek pořádali sami. Od roku 1997 to jede. Těší mě hlavně to, že se tam ve druhém plánu začali objevovat lidi, kteří se rádi zdoběj. Ženy pochopily, že můžou přijít se svýma šatičkama a korálema.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
