Farníci v Černé se ke zpovědi jít nebojí

2. srpen 2016

Příběhy z Vysočiny

Už deset let stojí v Černé nedaleko Měřína unikátní kaple. Je dřevěná a má tvar lodi. Kromě zajímavé architektonické stránky lidé oceňují hlavně její akustiku. „Není potřeba žádných zesilovacích zařízení a podobně. Hlas se po zdech nese,“ pochvaluje si měřínský kněz Josef Havelka, který do Černé jezdí sloužit mše. Konají se každý poslední čtvrtek v měsíci.

Jediným problémem by mohla být místní zpovědnice. Právě díky vynikající akustice mohou lidé vepředu slyšet, z čeho se hříšník zpovídá.

„Místní lidé to vědí. A pokud někdo přistupuje ke zpovědi, tak je na to upozorněný. Ale většinou ti lidé, co sem chodí do té kaple, tak přijímají tuto svátost v Měříně,“ dodává páter.

Podle Marie Bendové žádné hříchy slyšet nejsou. „My se modlíme růženec, takže klid tam není a myslím, že chodí dost lidí.“ Kaple, která letos slaví desetileté výročí, u ní zpočátku důvěru nebudila. Teď už si na ni ale zvykla, a interiér je podle ní opravdu nádherný. „Od začátku se mně až tak nelíbila. My jsme na to nemohli přijít, pořád se nám to nezdálo. Říkali jsme, kdyby se postavila kaple zděná, tak by to bylo daleko lepší, hezčí. Teď jsme si na to zvykli, a když přijdeme někam jinam, jakpak se nám vzpomíná na Černou, na tu akustiku,“ mluví o kapli s nadšením v hlase Milada Coufalová.

Kapli svatého Antonína stále vlastní obec, církev si ji k pravidelným bohoslužbám pronajímá. Nepravidelně se tam konají také kulturní akce.

autor: Andrea Kratochvílová