Dvořákův grunt je kulturní památkou. Po opravě bude místem pro řemeslné dílny

Říká se mu Dvořákův grunt, a oproti chalupám a roubenkám v okolí je nezvykle honosný. Od začátku roku 2020 je kulturní památkou.

„Jedná se o stavení, které patřilo rolníkovi Františku Dvořákovi, který tady měl rozlehlé polnosti a lesy,“ představuje usedlost její dnešní majitel Dušan Pařil. Původně na tom místě mohla stát jednoduchá roubenka, podobná jiným v obci. Pravděpodobně ale vyhořela.

Ve druhé polovině devatenáctého století ale František Dvořák zadal staviteli Veselskému z Kuklíku zakázku na projekt mnohem honosnější stavby v klasicistním stylu. Podle datace zachované na trámech krovů byl dům hotový v roce 1873.

Starý nábytek nový majitel opraví, využije i původní stavební materiál

Objekt se od roku 1873 příliš nezměnil, když nepočítáme úpravy provedené asi před padesáti lety. Ty ale nijak nezasáhly do konstrukce domu. Kolem hospodářského dvora jsou dodnes vidět jednotlivé chlévy, je tu i mlat s půdou.

Nový majitel chce zachovat co nejvíce z původní stavby i co se týče materiálu. Na hromadách tam teď leží zdravé trámy, štípaný kámen, části dlažby, staré cihly i zbytky nábytku. „Nechceme to vyhazovat, abychom to pak složitě sháněli,“ dodává Dušan Pařil.

Trámy na půdě jsou napuštěné volskou krví

Dům má původní zápraží, prostorné sklepy s klenutými stropy a půdu rozdělenou příčkami na několik částí. Právě na půdě se na jednom z trámu dochoval nápis 1871 Pokoj domu. Trámy krovů vypadají jako nové, a ne stopadesátileté. „Jsou napuštěné volskou krví,“ vysvětluje Dušan Pařil. V jedné z částí půdy jsou v trámech i dřevěné háčky na sušení bylin.

„Fungovaly by tady tradiční řemeslné dílny, workshopy, semináře, školení,“ prozrazuje své plány Dušan Pařil. S opravami Dvořákova gruntu chce začít co nejdříve.