Dobřenští mají kořeny v Chotěboři
Uvnitř chotěbořského zámku se nachází poměrně zajímavá kaple, její základy jsou patrně mnohem starší než samotný zámek. Interiér kupodivu přečkal čtyřicetileté období minulého režimu a to včetně původních a stále funkčních varhan.
„Roku 1870 koupil celé panství můj předek baron Brachfeld a vytvořil tady rokokovou kapli,“ říká současný majitel chotěbořského zámku hrabě Jan Dobřenský. V bohatě zdobeném prostoru, který připomíná spíš malý kostel, je v horní části naproti kůru, balkon, kde také sedávala šlechta při bohoslužbách. „Když byli třeba nemocní,“ vysvětluje hrabě Jan.
Dobřenští, podobně jako ostatní šlechtické rody, přišly o svůj majetek po roce 1948. Řada z nich emigrovala včetně Dobřenských. Jan Dobřenský si na odjezd nepamatuje, byl malý dítětem. Po roce 1989 se ale situace změnila a šlechta přišla zpět. „Kořeny jsou kořeny,“ říká svou lámanou češtinou pan hrabě, který značnou části života strávil ve Francii a Kanadě.
Kaple byla vždy pro šlechtu důležitým místem a ne jinak tomu je dnes, i když se pohled společnosti k duchovnu hodně změnil.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.