Daniela Vacková: Ideální lektor pro výuku znakového jazyka je neslyšící

Hela Dvořáková ji pozvala do Dobrého dopoledne.

Původně chtěla být herečkou a dvakrát se neúspěšně hlásila na konzervatoř. „Díky znakovému jazyku jsem se mohla vrátit ke kultuře, k divadlu.“

Začalo to na brigádě

Celé to začalo při letní brigádě, kde Daniela Vacková spolupracovala s neslyšící paní. „Neučila mě pár znaků. Každý rok jsme se tam pak vracela, ona mě seznámila s dalšími neslyšícími a nakonec jsem se přihlásila na vysokou školu, obor čeština v komunikaci neslyšících.“

Učitel

Člověk se podle Daniely Vackové neučí znakový jazyk, ideální je ale mít lektora, učitele. „Nejlepší, co jsem zažila na vysoké škole, byla neslyšící lektorka. Byli jsme odkázáni jen na znakový jazyk, když se chtěl člověk na cokoli zeptat.“

Umělecký znakový jazyk

Daniela se ve snaze zprostředkovat neslyšícím lidem ještě více kultury, věnuje uměleckému znakovému jazyku, překládá například písně. „Musím se ten text naučit. A každá píseň má nějakou náladu, žánr, i to se musí vyjádřit.“

Celý rozhovor si poslechněte v přiloženém audiu.