Byla to úžasná práce, úžasná, popisuje své životní poslání zdravotní sestra z Pelhřimovska

A stále, už od školy, pracuje paní Alena jako zdravotní sestra.

„Mamka pletla, šila, pěstovala. Říkala, bylo by dobrý, kdybys taky začala něco šít, to se vždycky hodí,“ na dobu, kdy se rozhodovala o svém budoucím povolání, vzpomíná Alena Podařilová.

Rodičovskou radu poslechla a nastoupila na textilní školu v Heleníně. Její touhy ale směřovaly jinam. „Pan ředitel Macák říkal: ty to opravdu myslíš vážně?“ Řediteli textilní průmyslovky se tehdy svěřila s přáním být zdravotní sestrou. Výsledkem byl přestup na zdravotnickou školu v Humpolci.

Jezdila jsem po miminkách, píchali jsme i ouška dětičkám

Za svůj profesní život vystřídala sestřička Alena několik míst. Pracovala u rentgenu, na chirurgické ambulanci a přijala také nabídku práce na tehdy nově otevřeném oddělení ARO v pelhřimovské nemocnici. „To byla úžasná práce, nad kterou musíte přemýšlet,“ vzpomíná ještě dnes s nadšením.

Přišly ale děti a nebylo možné pracovat na směny. Alena Podařilová nastoupila na gynekologickou ambulanci. „Jezdila jsem po miminkách do terénu,“ říká s úsměvem. „Píchali jsme i ouška dětičkám,“ dodává. 

Sestřička vypráví příběhy jako ze seriálu Sanitka

Po nějakém čase přišla nabídka práce na záchrance. Pro paní Alenu další velká výzva, kterou přijala. „Měli jsme starý sanitky, nosili jsme lehátka s pacienty,“ vypráví a posluchači se při tom vybavují scény ze seriálu Sanitka. „Správná parta lidí, museli jsme si důvěřovat,“ vzpomíná. Na záchrance sestřička vydržela do důchodu, i když ke konci pracovala na dispečinku.

Slovo důchod ale Alena Podařilová moc nezná. Vydržela v něm snad dva roky, než začala zaskakovat u praktických lékařů za kolegy v nemoci či na dovolené. A když se rozhodla, že už tedy opravdu odejde na odpočinek, přišla další nabídka. „Paní doktorka moje nynější říkala: nechtělo by se ti? Znaly jsme se ze záchranné služby.“ Bylo to na jaře roku 2018 a odpověď byla: Chtělo!