Bratři Kolouchovi nashromáždili tisíce hoblíků a seker. Budují pro ně muzeum

Sbírka hoblíků a seker bratrů Kolouchových
Sbírka hoblíků a seker bratrů Kolouchových

Ve Frankově Zhořci, malé vesničce na Žďársku, vzniká muzeum hoblíků a seker. Budují ho dvojčata, řemeslníci Radek a Miloš Kolouchovi.

Je až neuvěřitelné, kolik kousků nářadí dokázali nashromáždit. A zajímavé je i to, že mnohé i dvě stě let staré hoblíky stále používají.

Práce se dřevem je dlouholetá tradice rodiny Kolouchových. „Jeden děda byl tesař, druhej truhlář, táta byl taky tesař,“ říká jeden z bratrů. Jsou dvojčata, a i když nejsou stejní, člověk si je může splést. „Radek je truhlář, Miloš tesař,“ směje se Miloš Kolouch. Kombinace těchto dvou řemesel je velmi výhodná. Jako firma dokážou postavit střechu, a pak do domu vyrobit nábytek.

Nejstarší hoblíky pocházejí ze šestnáctého století

Nářadí měli doma vždycky dost a hoblíky a sekery samozřejmě také. To byl začátek jejich sbírky. Když se dozvěděli, že jeden známý ze Šumavy prodává sbírku, kterou sestavoval třicet let, koupili ji. Teď mají v prostorách tesařské haly až ke stropu vysoké regály plné hoblíků. „Hoblíků máme čtyři a půl tisíce, sekerek šestnáct set padesát,“ říkají bratři. A najdou se tam doslova poklady. Nejstarší hoblíky pocházejí z šestnáctého století. Jsou prolezlé červotočem, ohmatané, ale stále funkční. „Nejstarší je tady ten hoblík na násady,“ ukazuje tesař.

Kovový anglický hoblík je v hoblování F1. Seřizuje se kolečkem

Bratři Kolouchovi mají ve sbírce hoblíky snad z celého světa. Je zajímavé, jak se některé od těch českých liší. „To jsou anglické hoblíky Stanley, to je F1 v hoblování,“ říká řemeslník a ukazuje na celokovové nářadí, které se seřizuje kolečkem. U japonského hoblíku zase chválí ostří. „To je žiletka. Japonci jsou mistři nožů, mečů,“ vysvětluje. V policích leží hoblíky malinké, ale i přes metr dlouhé. Takové se musí o něco opřít a řemeslník po něm hoblovaným dřevem přejíždí.

Muzeum bude zamčené zámkem z Nepálu

Sbírka seker je zatím uložená ve velké bedně. Jsou v ní staré bradatice, i sekery, kterým se říká andělské křídlo. Oba názvy vycházejí z tvaru nářadí. „Jsou tam sekery, které dělaly na Černé věži v Českých Budějovicích, stěžně do Hamburku,“ říkají bratři, a ukazují také starý železný zámek. Ten prý pochází z Nepálu, a je připravený pro vstupní dveře budoucího muzea hoblíků a seker.