Zvláštní genetickou poruchu luňáka Ludvy jezdí do Pavlova zkoumat vědci z univerzit
V záchranné stanici v Pavlově u Ledče nad Sázavou se starají o nemocná a zraněná zvířata. Některé jejich nemoci jsou tak vzácné, že se o ně zajímají i vědci z renomovaných univerzit.
Jednu takovou chorobu má i luňák Ludva. Nikdo neví, jak k ní přišel.
„Na Vysočině známe jen jedno hnízdo luňáka červeného. To hnízdo je tak trochu prokleté,“ říká ředitel záchranné stanice v Pavlově Zbyšek Karafiát. Už v roce 2015 se do stanice dostal luňák Felix, mládě, které si sedlo na vedení vysokého napětí a upálilo si křídlo. V roce 2017 zahnízdili luňáci na Vysočině znovu. „Nějaký darebák nastražil otrávenou návnadu, a vytrávil celé hnízdo,“ říká ještě dnes se smutkem v hlase Zbyšek Karafiát.
Luňák Ludva nemá žádná dlouhá pera. Nemůže proto létat
V roce 2018 vyvedli luňáci čtyři mláďata. Jedno z nich mělo genetickou vadu peří, a skončilo v pavlovské voliéře. „Je to poměrně vzácné onemocnění. Spočívá v tom, že při dorůstání se to pero v polovině zakroutí a upadne,“ vysvětluje ředitel stanice.
Luňák Ludva, jak mu v Pavlově říkají, tak nemá žádná dlouhá pera a nemůže létat. Zajímavé je, že úplně stejnou vadu má i včelojed lesní, který obývá vedlejší voliéru.
Nejchytřejší pták je krkavec
Pracovníci stanice s postiženými ptáky pracují. Krmí je z ruky, a snaží se, aby se nebáli lidí. Genetické vady také jezdí zkoumat vědci z vysokých škol a ústavů.
„S Karlovou univerzitou řešíme i inteligenci ptáků. Zatím to vychází, že nejchytřejší je krkavec,“ dodává Zbyšek Karafiát.
Související
-
V záchranné stanici v Pavlově tráví zimu vzácný dudek chocholatý. Léčí si zraněné křídlo
Na Vysočinu občas zabloudí ptáci, kteří tady obvykle vůbec nežijí. Stalo se to dudkovi chocholatému, který se léčí ze zranění v záchranné stanici v Pavlově.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
