Zrakově postižení mohou střílet na terč i běhat. Pomáhá jim Tyflocentrum

Klienti za námi dojíždějí z různých koutů kraje. Dokonce i z malých zapadlých vesniček. Jsou schopni samostatně přijet autobusem nebo vlakem. Některé vozí jejich známí nebo rodina,“ řekla ředitelka jihlavského Tyflocentra Iveta Bělovová. „Na Vysočině funguje ještě Tyfloservis. Ti jezdí hlavně pomáhat domů do rodin zrakově postižených lidí. Takže naše služby se dobře doplňují,“ dodala.

Místo monitoru počítač mluví

Dá se říci, že každý den jsme pro naše klienty k dispozici. Nabízíme například průvodcovskou předčitatelskou službu. Klienti nás mohou využít, když potřebují doprovodit k lékaři, na úřad nebo do obchodu. Pak děláme poradenství v oblasti kompenzačních pomůcek. Máme třeba lektora na PC, který učí lidi se zrakovým handicapem využívat programy s hlasovým výstupem nebo odečítače.

Člověku, který nevidí, počítač říká nahlas všechno, co se odehrává. Musím říct, že někteří naši klienti umí s počítačem lépe než lidé vidící. Znají spoustu klávesových zkratek a aplikací, které jim práci usnadňují,“ přiznala Iveta Bělovová. Podle ní je dnes právě počítač a také dotykový mobil základní kompenzační pomůckou.

Světluška pomohla s nákupem zvukové střelby

V roce 2016 dostalo Tyflocentrum od nadace Světluška například deset tisíc korun na pořízení zvukového majáčku a třicet pět tisíc na pobytový kurz s výukou využití moderních dotykových technologií. „Dalších deset tisíc korun jsme od Světlušky získali na pořízení zvukové střelby. To je velmi oblíbená činnost našich klientů. Zařízení vypadá jako skutečná pistole, ale protože klienti nevidí, tak jim zvuk pomáhá určit, kde je střed terče.

Zrakově postižení lidé se samozřejmě můžou zapojit i do výtvarných činností, častá je třeba výroba keramiky, nebo provozovat hudbu. „U nás na Vysočině ale mají největší zájem o sport a pohybové aktivity. Běhají s traséry, chodíme plavat a překvapilo mě, kolik lidí mělo zájem o bruslení na ledě,“ vyjmenovala Iveta Bělovová.