Život na okraji poznala malířka Míla Doleželová už v dětství, promítl se i do jejího díla
Ačkoli měla v rodném listě napsané jméno Bohumila Doleželová, pro své okolí byla po celý život prostě Míla. Pod touto domácí podobou svého jména je Míla Doleželová známá i odborné a umělecké veřejnosti.
Míla Doleželová se narodila v roce 1922 v Prostějově do sociálně slabé rodiny, kde se jako velmi záhy projevily problémy s jejím otcem, který byl notorický alkoholik. Takže Míla se už od útlého dětství, se snažila vyhýbat rodině. Utíkala před ní a malovala po celém Prostějově. „To je takový první vjem, který ona o sobě sama prozrazuje, že kreslí křídou po zdech,“ říká ředitel Univerzitního centra Masarykovy univerzity v Telči Jaroslav Makovec.
Hlavním tématem díla Míly Doleželové byla lidská a existenciální bolest. „Samozřejmě potom má tu řekněme romskou tématiku a tématiku lidí na okraji. Ale jestli to je víc proto, že s tím měla tu osobní žitou zkušenost, anebo jestli je to spíš proto, že se je to ten silný výrazový prostředek, to je samozřejmě otázka,“ zamýšlí se Jaroslav Makovec.
Dílo a neobyčejné osudy malířky Míly Doleželové a Jiřího Mareše můžete obdivovat ve stálé expozici v telčském Univerzitním centru Masarykovy univerzity.
Související
-
Telč poprvé pojmenuje ulici po ženě, ponese jméno malířky Míly Doleželové
V Telči je víc než sedmdesát ulic. Pokud vynecháme světice, ani jedna z nich dosud nedostala jméno po ženě. Teď se to ale změní.
-
Z obrazů Míly Doleželové se při opravách dalo vyčíst, jaký život malířka vedla, říká restaurátorka
Před 30 lety, 30. prosince roku 1993 zemřela v Telči malířka Míla Doleželová. V Univerzitrním centru Masarykovy univerzity v Telči je k vidění stálá expozice jejích obrazů.
-
Výrazné figury s velkýma černýma očima. Nová stálá expozice v Telči představuje díla malířky Romů
Malovala Romy ze slovenských osad, výrazné romské rysy má i její Kristus nebo svatý František. Malířka Míla Doleželová neměla za minulého režimu na růžích ustláno.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.