Zdeněk Smištík: Učitelé a změna vnímání jejich role ve společnosti
Zdeněk Smištík je ředitel České zemědělské akademie v Humpolci, která se pyšní čtyřmi domovy mládeže a třemi školními budovami.
Dříve měli učitelé vysoký společenský status a byli považováni za autority, vzory pro děti. I když jejich platy byly nižší než v jiných profesích, respekt k nim byl součástí každodenní kultury. Dnes však toto uznání značně kleslo. Jak Smištík podotýká, příčiny tohoto trendu nejsou jednoduché a mají více aspektů. „Hlavní důvod spočívá v tom, že učitelé byli studnicemi vědění, a lidé k těmto informacím neměli tak snadný přístup. Například literatura byla obtížně dostupná. V současné době je však internet a technologie změnily situaci, kdy má každý k těmto informacím dosah," vysvětluje Smištík.
Na 28. března, tedy na Den učitelů, se na jeho škole každoročně koná malá oslava. Pedagogové si při ní dávají kávu, zákusek a mají příležitost si popovídat, jak se jim daří v práci, o které vedou diskusi. Studenti často ani nevědí, že nějaký den učitelů vůbec existuje. Takže když na tabuli uvidí přání, je to většinou od těch, kterým zkrátka teče do bot," říká Smištík s úsměvem.
Zajímavé je také to, jak se mění tradiční vztah mezi učiteli a žáky. Podle Smištíka už zcela vymizelo pravidlo, že by děti na konci školního roku nosily květiny učitelům. Květiny přinesou pouze těm učitelům, které mají opravdu rády. Pro pedagogy to může být motivací, jak udržet správnou rovnováhu mezi přátelskou a autoritativní rolí. „Pedagog by měl být především kreativní, mít dobré nápady a být empatický. To jsou vlastnosti, které pomáhají při práci se studenty. Nejtěžší je najít rovnováhu mezi tím, kdy je učitel kamarádem a kdy je pro studenty skutečnou autoritou,“ dodává Smištík.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.