„Zasloužil bys, Masaryčku, jít s Hilsnerem na houpačku!“

2. září 2015
02558453.jpeg

Hostem úterního Tandemu byla Marta Vomelová, ředitelka Městského muzea Polná, která bude od konce února pořádat na polenské radnici sérii přednášek zaměřených na židovskou tematiku. Asi nejznámějším momentem v historii Polné bylo v tomto ohledu období tzv. hilsneriády, proces spojený s dodnes nevyjasněnou vraždou mladé křesťanské dívky Anežky Hrůzové. Obviněn byl zcela bez jasných důkazů polenský Žid Leopold Hilsner.

Tělo mladé dívky bylo nalezeno v březnu roku 1899, na Bílou sobotu. Velikonoce toho roku připadaly na konec židovského svátku Pesach, a tak vznikla domněnka, že se Anežka Hrůzová stala obětí rituální vraždy.

Hilsneriáda byla jedním z největších projevů protižidovských postojů v 19. století, který zasáhl všechny vrstvy obyvatelstva, i nejvyšší inteligenci.
„Do hilsneriády se zapojil i TGM. On nechtěl hájit Hilsnera jako Žida, nebral etnické důvody v potaz. Jen ho zarazilo, že náš národ při své inteligenci věří v rituální vraždu. Nakonec musel Masaryk kvůli tomu odejít i z tehdejší Karlo-Ferdinandovy univerzity, studenti mu vytloukli okna,“popisuje důsledky Masarykova postoje v tehdejší vypjaté době Marta Vomelová.

Na hlavu prezidenta se snášely i různé hanlivé básničky typu „Zasloužil bys, Masaryčku, jít s Hilsnerem na houpačku!“.

Chudého polenského Žida, žebráka a tuláka Leopolda Hilsnera nakonec za údajnou vraždu Hrůzové odsoudili k trestu smrti, nakonec po mnoha dalších soudních procesech omilostnili, zemřel v jednapadesáti letech ve Vídni.

Období Hilsneriády znamenalo pro Polnou mimo jiné značné vysídlení; řada židovských rodin se v tomto vypjatém odbobí z města odstěhovala.