Základem mýdla je sádlo. Kupříkladu pomerančové lze vyrobit i bez chemie

12. říjen 2020

Domácí mýdlo ovoněné jen bylinkami, pomerančem nebo kávou vzniká v jedné rodině v Horní Cerekvi.

Ekzémy v rodině přiměly Otu Královou a jejího partnera Jiřího Lukáše naučit se vařit čisté mýdlo bez parfemace. „Vaříme vločky mýdlové, stoprocentní mýdlo, kde je základ sádlo. Nejsou v tom žádné kokosové nebo bambucké máslo, nic takového v tom není.“

Pro rodinu a přátele

S Jiřím Lukášem, který se zabývá především bylinkami, vaří mýdlo hlavně pro rodinu a přátele.

Do základního mýdla přidávají voňavé látky s různými účinky. „Buď je tady zelený čaj, pomeranč, káva s pomerančem, repelentní je růže s hřebíčkem, aktivní uhlí, tady jsou bylinky: heřmánek, tymián, třezalka,“ ukazuje Ota Králová na nakrájené kousky mýdla, každý jiné barvy a vůně.

Sádlo, hydroxid a mixér

Pro vaření mýdla je potřeba znát správný postup, kdo nezapomněl látku z hodin chemie na střední škole o zmýdelňování tuků, může si to vyzkoušet. Základní surovinou je čisté kvalitní sádlo.

K samotnému vaření pak stačí vhodná místnost se stolem, vařičem a překvapivě i mixérem. „Dávky děláme po čtvrt kile – čtvrt kila sádla, k tomu olej, destilovaná voda a činidlo, kterým je hydroxid. Směs se příslušným způsobem uvaří, musí se hlídat teplota, aby to nevykypělo, a pak vyšlehá ručním tyčovým mixérem do husté pudinkové hmoty,“ popisuje paní Otka postup.

Mýdlo se nakonec naporcuje

Na zhruba půlkilovou dávku směsi jsou připravené dřevěné formy na míru, kam se hmota vylije a nechá vysychat.

Trvá to tři až šest týdnů, aby vyprchal hydroxid i všechna voda. „Mýdlo se nakonec vyndá, vyklepne, dá se tam razítko, nakrájí a máme porce,“ směje se Otka Králová.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.