Zakladatel Ledních medvědů z Třebíče Zdeněk Mikoláš vozí medaile ze závodů v otužování

Hlavní sezónou pro otužilce rozdně není léto. Na fotografii je Zdeněk Mikoláš z Třebíče
Hlavní sezónou pro otužilce rozdně není léto. Na fotografii je Zdeněk Mikoláš z Třebíče

Naposledy si otužilec Zdeněk Mikoláš venku zaplaval přede dvěma dny. Třebíčský klub Ledních medvědů, který zakládal, má totiž pravidelné tréninky dvakrát týdně. Před deseti lety začínal ve Vltavě, protože se chtěl zúčastnit kvadriatlonu – závodu v běhu, cyklistice a plavání, kam patří také rychlostní kajak.

„Dovedl mě k tomu Petr Mejzlík z Třebíče. A jak jsem se učil jet na rychlostním kajaku, který je velice vratký, takže ta nedobrovolná koupel je tam velice častá. Voda byla z dnešního pohledu teplá, protože měla kolem patnácti stupňů, ale nedaleko loděnice byl otužilecký klub, kde jsem viděl, že se tam jdou koupat asi patnáctileté holky, tak jsem si řekl, že to musím také zkusit a už jsem u toho zůstal,“ vzpomíná.

V Kožichovicích u vodní nádrže Markovka měli Lední medvědi svou základnu, a právě v Kožichovicích se narodil zakladatel lyžování Matyáš Žďárský. „V rakouském Lillienfeldu jsme na návštěvě muzea Matyáše Žďárského zjistili, že on byl také otužilec, na své chalupě na horách měl bazén a ještě v 80 letech skákal salta ze žebříku do vody. Slíbili jsme, že jim tam skákání do vody z mostu vrátíme a já už jsem to také zkusil,“ vypráví Zdeněk Mikoláš.

K vodě je lepší nechodit v zavazovacích botách

Otužilci rozdělují vodu na vodu studenou, chladnou a ledovou a pod 4 stupně se to bere jako voda ledová. Přesto je na ruce a nohy rozdíl už dvou stupňů znát. Kdo si vezme na koupání šněrovací boty, tomu se většinou nepodaří si je po koupání zavázat. Lední medvědi z Třebíče předvádějí svou odolnost každý rok na Dalešické přehradě. Veřejnost sleduje plavání v Horáckém moři z lodi, odkud také Zdeněk Mikoláš skáče salto.

Jak je to možné, když se do studené vody nedoporučuje skákat ani v létě, natož v zimě do vody ledové? Zdeněk Mikoláš to v Dobrém dopoledni vysvětluje: „Může dojít ke křeči hlasivek, takzvanému laryngospasmu, že se člověk nemůže nadechnout. U námořních katastrof se ukázalo, že se ti lidé utopili ne proto, že by měli vodu v plicích, ale udusili, protože nemohli dýchat, až upadli do bezvědomí.“

Zdeněk Mikoláš má ale pro takové situace dobrou radu: „Pokud má někdo po skoku do vody pocit, že se nemůže nadechnout, měl by se něčeho chytit, nebo si stoupnout na dno, tak aby polovina hrudníku zůstala nad hladinou, potom se už nadechnout může. No a já než skočím, tak se osmělím, nejprve se ponořím, potom se vrátím na loď a pak teprve skáču,“ směje se otužilec.

I v otužování se dá závodit

Kromě rekreačního otužování mohou sportovci, kteří se nebojí studené vody také soutěžit. Medaile se vozí z mistrovství České republiky, ale silnou zbraní třebíčských Ledních medvědů je závod zvaný kryatlon. „To je takový zimní triatlon, který se skládá z plavání 200 metrů v ledové vodě, klasický běh a závěrečného běhu na lyžích na tři kilometry,“ vysvětluje Zdeněk Mikoláš. Naposledy si přivezli otužilci z Třebíče z olympijského parku v Brně v kategorii nad 55 let hned dvě místa ze stupňů vítězů – Jiří Zelený z Kněžic vyhrál a sám Zdeněk Mikoláš bral bronzovou medaili.

Lední medvědi propagují přímý vstup do vody v přírodě raději než opatrné sprchování nohou nebo otírání těla žínkou. „K nám třeba přišly dvě dívky během našich ukázek uprostřed zimy a chtěly to zkusit hned. Začaly v době, kdy měla voda dva stupně a nakonec proplavaly celý zbytek zimy,“ směje se zakladatel klubu, který má při propagaci svých aktivit velkou podporu od Třebíče - zdravého města. Ukázky mají úspěch u třebíčské veřejnosti, každý rok se chodí podívat pět set až tisíc lidí, a pokaždé přibudou jeden až dva členové, ve vlastní rodině však prorokem není. „Synové to zkusili, ale nezůstali u toho a manželka tvrdí, že má ráda teplo a že ji do vody nikdo nedostane,“ dodává Zdeněk Mikoláš.