Záhada ukradené kantáty? Náměšťský archiv možná skrývá velkou hudební raritu
V Haugwitzově archivu v Náměšti nad Oslavou je uložena kantáta, jejíž autorství je dosud pro hudební vědce velkým otazníkem.
V poslední době se objevilo několik stop, které vedou až ke slavnému Ludwigu van Beethovenovi. Pokud se potvrdí, že skladbu složil, půjde o velký objev, myslí si hudební pedagožka Jana Spekhorstová ze Starče.
Původ kantáty zkoumá pro svou práci v oboru muzikologie na filozofické fakultě Masarykovy Univerzity v Brně u profesora Miloše Štědroně. „Hudební vědec Jaroslav Pohanka objevil v Haugwitzově archívu v Náměšti neznámou kantátu od Beethovena uloženou do archívu v roce 1823,“ začíná své vyprávění.
Protože Karl Wilhelm Haugwitz byl podle ní extrémně čestný a precizní člověk, který všechno až puntičkářsky zdokumentoval a na kantátě je Haugwitzovou rukou napsáno von Beethoven, hudební vědce to mátlo. „Všichni si lámali hlavu, co to je za kantátu, jak na to ten Haugwitz přišel, že to je od Beethovena, nevěděli, co to je za text a podobně,“ uvádí dále Jana Spekhorstová.
Nářek opuštěného
Tuto kantátu s textem písně Nářek opuštěného v archivu samotného Ludwiga van Beethovena nenajdeme. Proč? Ke skladbě se stejným textem se hlásí už dva jiní autoři. „Napsala jsem do archívu ve Vídni, jestli mají skladbu s názvem Nářek opuštěného a oni mě překvapili dotazem, že mají dvě, tak kterou chci. Nechala jsem si poslat všechny autografy od Johanna Josefa Nattera a Sigismunda Neukomma. Zjistila jsem, že oba notové záznamy jsou do puntíku stejné včetně opisu dynamiky a tempa,“ vysvětluje dál Jana Spekhorstová.
Johan Josef Natter se neprohlásil za autora cizí skladby poprvé, ze služby u Kinských byl už dříve propuštěn za podobný prohřešek. Jak skladba doputovala k Sigismundu Neukommovi je zatím stále předmětem bádání, a Beethoven se k tomu dlouho nevyjádřil. „Protože v roce 1810 vyšla píseň Nářek opuštěného tiskem jako skladba Sigismunda Neukomma, takže Beethoven už tuto píseň nemohl citovat, to by bylo plagiátorství.“
Sonáta pro klavír a skladby pro harfu
Proto se vyjádřil hudebně. V roce 1822 do své sonáty pro klavír, jak se hudební vědci domnívají, zakomponoval poselství o ukradené kantátě.
Náměšťský archiv ale patrně skrývá i další raritu. „Rovněž harfová divertimenta jsou nadepsaná jako Beethovenova, a pokud se podaří prokázat pravost jeho autorství, jednalo by se o jedinou jeho skladbu pro harfu na světě, kterou Beethoven napsal,“ uzavírá nadšeně Jana Spekhorstová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
