Za uběhnutý kilometr koruna. Běh pro Paměť národa motivuje i jihlavské studenty

19. květen 2021 08:00
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jihlavští studenti, účastníci Běhu pro Paměť národa

Taťka uběhl maraton, chtěla jsem ho mít v nohách taky! To je také jeden z důvodů, proč se čtyři jihlavští studenti rozhodli zdolat trať dlouhou přes 42 kilometrů.

Stovky žáků i jejich učitelů se zapojily do Běhu pro Paměť národa. Během měsíce května sportují a sponzoři za každý uběhnutý kilometr věnují organizaci Paměť národa jednu korunu. Připojila se i čtveřice jihlavských studentů.

Maraton

„Vezmu si hodinky, přepnu na aktivitu, na běh, hned to začne odpočítávat a mohu s radostí vyběhnout,“ ukazuje jednoduchý princip počítání kilometrů Tomáš Pospíchal.

Skupina čtyř studentů posunula své odhodlání ještě o kousek dál. Indiánským během a chůzí se rozhodli zdolat maratonskou trať. „Viděla jsem to na sociální síti, pak nás to napadlo doma, protože taťka uběhl maraton, a já řekla, že chci mít v nohách stejně jako on. A moje kamarádka se toho ujala, že to je dobrý nápad a kluci se do toho pustili s námi,“ říká studentka Simona Dubová.

Jihlavští studenti, účastníci Běhu pro Paměť národa

„Upřímně, my jsme si věřili, ostatní nevěřili nám. Když jsme byli u 30. kilometru, říkali jsme si, že to bude bolet.“

Z Jihlavy přes Luka na Rokštejn

Další studentka Tereza Brabcová popisuje, kudy se vydali: „Z Jihlavy přes Luka nad Jihlavou až na Rokštejn a stejnou cestou zpátky.“ Jako první si na trati ale nestěžovala děvčata, ale jeden ze studentů Tomáš Policar. „Jako prvního mě začaly bolet nohy,“ uznal sportovně.

Nakonec ale nohy bolely všechny. „Když jsem si sedla do autobusu, byla jsem ráda, že sedím. Když jsem vystoupila, myslela jsem, že už domů nedojdu.“

Maratonská trať ani bolest nohou nakonec mladé studenty neodradily a do konce akce se chystají ještě nějaký ten kilometr v Běhu pro Paměť národa připojit.

autoři: Jan Kodet , mik
Spustit audio

Související