Vyšívanými kuchařkami hospodyňky chránily zdi kuchyní před ušpiněním. Oblíbené byly hlavně za první republiky
Vyšívané kuchařky si mnozí z nás pamatují ještě z kuchyní našich babiček
Ve sbírkách třebíčského muzea jsou i předměty, které si můžeme pamatovat z domácností našich babiček. Jsou to třeba vyšívané obrazy se spoustou mouder pro pilné hospodyňky. S rovnoprávností žen a mužů si tehdy zřejmě starosti nedělali.
Vyšívané kuchařky měly většinou rozměry 80 x 50 centimetrů a byly z bílého bavlněného nebo lněného plátna. "Hospodyňky na plátno vyšívaly obrazce nebo texty, které se většinou věnovaly chodu domácnosti," říká etnografka třebíčského muzea Petra Zelenková. A protože v té době byla kuchyně doménou ženy, byly i texty často směřované na její práci. Na jedné z výšivek je například napsáno: Chceš-li dobrou hospodyňkou býti, musíš čistou kuchyň míti. "Všechny ty vyšívané kuchařky nesou v sobě nějaké poselství," dodává etnografka.
Hlavním účelem vyšívaných kuchařek byla ochrana zdí před znečištěním, nebo naopak zakrytí špinavé nebo oprýskané zdi. Ženy si je ale pořizovaly i jako dekoraci, a nejen do kuchyně. Téma textů a vyšívaných obrazů také nebylo jen mravopoučné. "Motivy jsou z kuchyně, náboženské, milostné, o vlastenectví, o první světové válce, pohádkové," vyjmenovává Petra Zelenková s tím, že ve sbírkách třebíčského muzea jich mají padesát devět, a všechny jsou z třebíčského regionu. Nejčastěji jsou vyšívané jednobarevně, výjimečně se ale objeví i barevné.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
