Vyrábí kytary z oceli a titanu. Nejdůležitější je matematika a precizní práce, říká
Kovovou elektrickou kytaru přinesl do rozhlasového studia šikovný všeuměl Jiří Kratochvíl. Lesklý nástroj z nerezové oceli váží šest kilo. „Oproti prvnímu modelu, který měl osm a půl, je to už trochu lidštější váha,“ směje se výrobce Jiří Kratochvíl z Třebíče.
Před měsícem dokončil další kytaru a postupně váhu snižuje. Celkem čtyři nástroje už používají muzikanti, zatím většinou z místních kapel. A jejich zvuk si chválí.
Výrobce Jiří Kratochvíl postupně přechází z nerezové oceli na titan, který je lehčí. Váha příští kytary by mohla být téměř poloviční. „Nevím, jestli s nimi bude někdo dělat točky a podobně. Muzikant by měl cítit, že na sobě něco má, že se do kytary může opřít, aby to nebylo zbytečně křehké,“ přemýšlí.
Titanová na objednávku
Člověk na nástroj nemusí umět hrát, aby ho mohl vyrobit. Základní věcí je podle Jiřího Kratochvíla matematika. „Nejdůležitější je umístění pražců a menzura. To se vypočítá, vyrobí a je to. Aby to všechno fungovalo, jak má, tak je potřeba precizní práce na konci,“ vysvětluje.
Části kytary si nechá vyřezat laserem a sám je potom svaří. „Krk dělám kompletně ručně. Naposledy jsem použil dřevo, ale jinak se věnuji syntetickým materiálům, protože ty lépe přenáší zvuk. Dovnitř krku ještě používám hliník, mosaz nebo měď,“ popisuje.
Právě pracuje na titanové kytaře na zakázku. „Je to atypická sedmistrunná kytara, která má čtyři struny kytarové a tři z basy. Je tam spousta neobvyklostí, má širší krk, takže tím pádem trochu také přibývá na váze,“ říká o nástroji, který si objednal Adam Kotrba z kapely Fru Fru.
Kytary mají jména - Anděla, Belzeba, Rozárka, Jennifer. Každá je úplně jiná, ale logo anděla mají společné. „Anděl vyrostl na srsti mému psovi. Má ten tvar na hlavě, já jsem ho použil a trochu doladil,“ směje se Jiří Kratochvíl.
Dělat zámečníka na stavbách už jsem nechtěl
Původně vystudoval veřejnosprávní činnost. „Tomu bych se asi ani věnovat nemohl,“ vrtí dnes hlavou. Postupně přešel na výškové práce a k zámečnictví. Dělal konstrukce na stavbách, opravoval haly, pracoval na vratech a oknech, dokonce stavěl rozhledny.
„Z klasického zámečnictví se posouvám k jemnější práci. Vybavuju kanceláře, hospody, dělám kytary a podobně. Z práce na stavbách už jsem utekl. Jednání firem je neseriózní,“ dodává.
Hospoda Na staré radnici v Třebíči má od Jiřího Kratochvíla vyzdobený interiér. „Je to ve stylu steampunku, jsou tam použité velké nýty a spoje, aby to vyvolávalo viktoriánskou a industriální atmosféru,“ popisuje. Ponorku do hostinského akvária vyráběl na nemocenské. „Podle toho se taky jmenuje RAS 29514, což je ruptura Achillovy šlachy, kterou jsem si přetrhl 29. května roku 2014,“ vysvětluje s úsměvem.
Postavil kamna i generátor
Jiří Kratochvíl vyrábí kromě kovových kytar spoustu dalších věcí. Když potřeboval domů kamna, zjistil, že jsou natolik drahá, že si je raději vyrobil. „Čas jsem určitě neušetřil, ale posunul jsem se v řemesle. A topí, tak jsou v pořádku,“ dodává.
V třebíčském ekotechnickém muzeu Alternátor mohou lidé vidět jeho simulátor Slunce nebo parní stroj. Nejvíce ho bavila ještě jiná věc. „Z fabriky kousek od Třebíče jsme vyprostili starou válečnou parní turbínu s generátorem. Kompletně jsme ji rozebrali do šroubku, opravili a znovu v Alternátoru postavili. Pokud mám správné informace, tak je to evropský unikát,“ uzavírá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
