Výhodou předpěstování zeleniny je hlavně její lepší zdravotní stav
I když venku ještě mrzne, doma za oknem si můžete začít předpěstovávat zeleninu. Jak zasadit semínka a pečovat o ně, přišla do Poradny Regionu říct Eva Stoklásková.
Na Vysočině panuje drsnější klima, proto i s vysazováním začínáme o něco později. Přesto se můžete už poohlédnout po semínkách rajčat nebo paprik. Jako substrát použijte směs rašeliny a písku. I když jak doporučuje host, je lepší si ho už koupit. Půda i kompost jsou totiž ještě zmrzlé. Pokud jste si substrát nenachystali už na podzim, tak vás čeká návštěva zahradnictví.
Hlavní výhodou předpěstování je zdravotní stav rostliny
„Prvně vyséváme semínka do připraveného substrátu do balíčků nebo do sadbovačů. Jednoznačná výhoda je ve zdravotním stavu rostliny. Porost je rovnoměrnější, rostlinka je v kondici,“ říká Eva Stoklásková. Takto vysetá semínka necháme klíčit za oknem. Substrát nepřeléváme vodou, ale jen ho průběžně vlhčíme. Důležitý je dostatečný sluneční svit.
Škůdci se v tomto období ještě neobjevují
Hmyzu se při vysázení semínek během února ještě obávat nemusíme. „Ale objevují se houbové choroby, padání klíčných rostlin, objevuje se úhyn způsobený virovými nebo bakteriálními chorobami, které si zaneseme se substrátem, když si ho nekoupíme propařený a čistý,“ upozorňuje host. Nevhodnou zálivkou taky můžeme způsobit uhnití klíčků.
Při koupi sadby hlídejte hlavně její zdravotní stav
„Například u salátu je dobré, když má aspoň 4 až 6 lístků, není příliš bledý, zvadlý. Ze salátu musí, bych řekla, odkapávat zralost, že má tu svoji sílu,“ doporučuje Eva Stoklásková. Jako sadba se prodává i pórek. Rozhodně se ale vyhněte takovému, který vypadá spíše jako nit. „Pórek by měl být až v síle tužky a to, co se prodává, většinou nedosahuje ani třetiny,“ říká host.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.