Víc než polovina Čechů si myslí, že je finančně zodpovědná. Zejména v posledních letech se podíl zvyšuje

„Ty poslední tři, čtyři, pět let se na finanční gramotnost hodně klade důraz, zejména na jednu její oblast, a to je právě oblast dluhů a půjček,“ vysvětluje možný důvod tohoto trendu Lada Kičmerová, zástupkyně zadavatele průzkumu.

Výuka finanční gramotnosti je už dva roky povinná i na základních školách. V běžných hodinách, třeba matematiky, nebo na speciálních seminářích se děti učí, jak vytvářet rodinný rozpočet, plánovat koupi auta nebo bydlení.

Podle manažerky programu Rozumíme penězům Stanislavy Křížové je o podobné aktivity mezi žáky velký zájem, a to i na prvním stupni.

„Děti tam mají svého fiktivního kamaráda, který je tam popsaný, a pomáhají mu, jak nakládat s jeho kapesným. Protože my máme zásadu, že děti při výuce finanční gramotnosti, v tom našem programu, nemluví o svých financích, aby se nemusely cítit hloupě, že někdo kapesné má, někdo kapesné nemá,“ přibližuje Křížová.

Na hodnocení úspěšnosti výuky je ale podle Heleny Brychové z České bankovní asociace ještě brzy. Mohla by ale pomoci zvýšit i finanční gramotnost rodičů.

„Možná i tím, že se ten předmět dostává do škol a třeba se o tom děti doma baví i s rodiči, tak to potom zase může mít trošku vliv i na tu dospělou populaci,“ říká Brychová.

Odborné semináře i pro učitele

Jak ale ukázal loňský průzkum pro projekt Den finanční gramotnosti, mezery mají často i samotní kantoři. Dětem umí vysvětlit principy stavebního spoření nebo dopady silné koruny.

Větší problémy ale mají u témat, jako je zhodnocování peněz nebo třeba zajištění na stáří. I pro učitele proto školy připravují odborné semináře.