Vesmírný kámen starý 4,5 miliardy let se na Zemi do dvou let rozpadne

„Bylo to přesně to, co jsme nedávno mohli pozorovat v Rusku. Na obloze se objevil ohnivý kotouč, ozvala se ohlušující rána, během osmi minut popadaly kameny do širokého okolí. Ty kameny padaly i mezi lidi, ale nikoho naštěstí nezranily. Dopad meteoritu doprovázela také hustá mlha, což mohl způsobit prach, a navíc to podivně páchlo,“ popisuje událost z roku 1808 Jan Glössl.

Už tehdy ale lidé věděli, že to byl vesmírný úkaz, ne boží trest, a tak se do Stonařova sjeli významní badatelé. Vykupovali úlomky meteoritu od místních, sbírali je, a posílali do muzeí, zejména do Vídně. Odtud se pak různými výměnami dostaly stonařovské vesmírné kameny do sbírek po celém světě.

„Abych věděl, co mám hledat, musel jsem si opatřit vzorek,“ popisuje své hledání stonařovského meteoritu Jan Glössl. „Přes internetové aukce jsem si z kanadského Ontaria nechal poslat úlomek meteoritu, který kdysi dopadl ke Stonařovu. Stál tolik, co by mě ve stejné váze stálo zlato.“

Najít totiž ještě dnes na Jihlavsku meteorit z 19. století by byl v podstatě zázrak. Přestože např. vzácný exponát v jihlavském muzeu je starý 4,5 miliardy let, pokud by nebyl zakonzervován, rozpadl by se.

Glössl dodává: „Meteorit je vlastně docela křehký, a protože se na zemském povrchu střídá neustále počasí, do dvou let se většinou rozpadne. To by se musel zabořit hluboko do bahna, nebo zamrznout do ledu, aby vydržel. Ve vesmírném prostředí je naopak konzervovaný, a nic se mu v podstatě nemůže stát.“

Přestože Jan Glössl na svých badatelských procházkách kolem Stonařova zatím meteorit nenašel, objevil spoustu dalších historických cenností, které z části věnoval jihlavskému muzeu. Na vesmírné kameny se pak můžete podívat ve stonařovském Muzeu meteoritů.