Ve Žďáře nad Sázavou hrají štamgasti šachové turnaje. Na partii mají patnáct minut

Hry do hospody vždy patřily. Nejznámější je asi mariáš, ale na Vysočině jsme zaznamenali i turnaje v karetní hře Prší nebo Člověče, nezlob se. Ve Žďáře se hrají šachy.

„Vznikl nápad, že když se šachy dají hrát v hospodě, a tady se zapojilo hodně lidí, tak uděláme něco, aby potkali taky jiné soupeře,“ říká organizátor šachového turnaje hospod ve Žďáře nad Sázavou Josef Fišar.

Zatím se turnaje ve městě účastní Banjo sport bar proti restauraci Zimák, časem jich ale může být víc. Josef Fišar s nadsázkou říká, že zapojit se může každý, kdo ví, jak kterou šachovou figurkou táhnout. Na účastnících turnaje je ale vidět, že hru berou vážně. „Je to bezvadný nápad. Každá propagace šachu, která zafunguje, přitáhne lidi, to je úžasný,“ říká registrovaný šachista Jaromír Kulhánek, který se přišel na turnaj do hospůdky podívat. 

Jednu dvě partie hrají štamgasti hospody každý den

„Hrají se volné partie systémem čtyři proti čtyřem. Hráč musí za patnáct minut dát mat nebo se domluvit na remíze,“ popisuje základní pravidla Josef Fišar. Není tedy moc prostoru pro dlouhé přemýšlení. „Je to rychlejší. Když se zaseknete, jste tlačený časem, pak se dělají chyby,“ říká jeden z hráčů Pavel Bechyňa.

Prozradil, že šachy hraje s přestávkami už od šesti let. Podobně na tom je i Kamil Chalupa. „Celá moje rodina šachy hrála. Děda byl předseda klubu čtyřicet let, táta byl přeborníkem klubu,“ říká s tím, že v hospodě hrají jednu dvě partie každý den.

Pivo je u hry povolené. Hrajeme pro zábavu

Hra má přesná pravidla, čas řídí šachové hodiny, výsledky jsou zapisované do tabulky, ale přesto je na šachovém turnaji hospod znát, že nejde o profesionální soutěž.

Před hráči vedle šachovnic stojí půllitry piva a vedle na lavici sedí pes. „My si hrajeme v hospodě šachy pro zábavu, tak si můžeme dělat, co chceme,“ vysvětluje s úsměvem Josef Fišar.