Ve štole sv. Josefa v Jílovém u Prahy můžete dodnes vidět pozůstatky středověké těžby zlata
Zlatonosný revír u Jílového ve Středočeském kraji lze podle historických zpráv považovat za nejvýznamnější v Čechách. Jílové existovalo jako hornická obec už ve 13. století. Místní zlato využívali už staří Keltové z nedalekého hradiště Na závisti. Největší rozkvět začal za Lucemburků a za Karla IV. Díky zdejším nalezištím měly České země ve 14. století, jako jediné na sever od Alp zlatou měnu. Florény Jana Lucemburského.
Jílovské zlato můžeme nalézt dokonce na Svatováclavské koruně, a tak se nelze divit, že Karel IV. vydal privilegium, jímž potvrdil Jílové jako Královské zlatohorní město. V Jílovém existovalo tehdy několik set štol, které patřily k nejhlubším u nás. Pozůstatky těžby si dnes můžete prohlédnout v Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy. Navštívit je možné tři štoly. Štolu sv. Josefa, štolu sv. Antonína Paduánského a štolu Halíře.
Nejstarší je štola sv. Josefa, kde jsou k vidění pozůstatky těžby z nejstaršího období. Kromě toho, že bylo jílovské zlato mimořádně kvalitní, byla tu i vysoká koncentrace zlata. Na jednu tunu horniny připadalo až deset kilogramů zlata, což je skutečně extrém. Ještě před 300 lety se před štolou sv. Josefa nacházely kusy zlata o váze třiceti dekagramů. Díky bohatým nalezištím se proto jílovští horníci jen tak s něčím nespokojili a hledali jen nejbohatší zlatonosné žíly.
Sedm set let staré saze
Dodnes jsou ve štole sv. Josefa viditelné pozůstatky středověké těžby i to, jak kdysi opracovávali zlatou žílu. Najdete tu také několik zatopených původních hloubení, která jdou až do hloubky 27 metrů a mají krátké odbočky. Jsou to pozůstatky pokusů, jestli by ve větší hloubce nebylo zlata ještě víc. Zatopené důlní výdřevy včetně žebříků se ve vodě zakonzervovaly a jsou staré minimálně 300 let.
Zajímavé jsou i prohlubně od dřevěných kůlů, kterými bylo nutné podpírat stropy. Na mnoha místech na skále najdete i 700 let staré saze, které tu budou díky ideálním podmínkám, což je stoprocentní vlhkost vzduchu a stálá teplota 8 °C, zřejmě v nezměněném stavu zachovány i několik dalších století.
Během návštěvy štoly je nutné mít na hlavě ochrannou helmu. Na mnoha místech se totiž prochází nízkou chodbou, která původně sloužila jako překop k další zlatonosné žíle. Na skále je navíc viditelné množství malých záseků po želízku a mlátku. Těmito středověkými nástroji se zlato těžilo až do vynalezení střelného prachu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
