Ve slévárně je dřina, ale i dobrá parta, říkají slévači z Nového Ranska

V menší slévárně, jako je ta v Novém Ransku na Havlíčkobrodsku, se dělají různě velké věci - od špendlíku až po součást lokomotivy, takže to ani není práce jednotvárná.

„Máme čtyři výrobní provozy – slévárnu šedé a tvárné litiny, slévárnu slitiny hliníku, obrobnu a modelárnu,“ ukazuje u moderní odlévací linky ředitel Slévárny a modelárny Nové Ransko František Kubát.

Tekutý kov

Do forem seřazených na moderní lince z roku 2015 se nalévá tekutý kov ve tvaru budoucího odlitku. Kov ve formě postupně chladne, až ztuhne a vznikne odlitek, který tvoří vtoková soustava a samotný odlitek.

13 fotografií

Po vyklepání z formy se vtoková soustava odřízne a výrobek se zabrousí a upraví.

Od špendlíku…

Ve slévárně dokážou vyrobit od špendlíku, až po části lokomotiv prakticky všechno. Kovové odlitky pro potravinářský průmysl, energetický průmysl, pro dopravní zařízení, traktory, lodě nebo třeba sloupky, které zabraňují autům vjezd na pěší zóny.

Ve slévárně hliníku je buď automatický provoz, který seká výrobky jak Baťa cvičky, směje se František Kubát, nebo provoz, kde se každý kus vyrábí jednotlivě. Slévači ručně nalévají roztavený hliník do forem, které si sami předem nachystají a ošetří.

Naběračka s roztaveným hliníkem, který má teplotu přes 600°C, váží i dvacet kilogramů.

Třeba motor do lodi…

Slévače z Nového Ranska však i tato fyzicky náročná práce baví. „Z kusu materiálu, kovu, docílíme toho, že tady odlejeme výrobek, který k něčemu slouží, třeba motor do lodi,“ říká pan Standa. Je to tedy i zajímavá a tvůrčí práce.

„Účel slévárenství je, aby veškeré vady a nečistoty byly v té části, která se odřeže a ten vlastní odlitek byl čistý. Ta práce má svá specifika a ti lidé ji musí umět,“ uzavírá František Kubát.