Ve sklárně Aleše a Davida Valnerových vznikají originální umělecká díla

Přibyslavská sklárna  Aleše a Davida Valnerových potěšila svými výrobky už mnoho oceněných – od vítězů biatlonových závodů, přes Olympiádu dětí a mládeže, cyklotrialisty nebo vítěze soutěže studentských filmů na festivalu ve Zlíně, až po každoroční vítěze cen Mlékárenských dnů v Přibyslavi.

0:00
/
0:00

Originální ceny a medaile jsou ale jen malou částí produkce sklárny Valner. Většina děl opouští Českou republiku a končí u zákazníků v zahraničí – ve Spojených státech, v Evropě ale i v Číně. Na výstavě v Šanghaji například měly velký úspěch vázy s dekorem borovicové kůry, každý kus originál.

V těchto dnech pracují mistři skláři na sérii váz ve třech barevných provedeních. „Barvu kupujeme v Německu v podobě skleněných tyček. Ty se nahřejí v peci a nastříhávají na píšťalu v té první fázi, když se píšťala nahřeje,“ vysvětluje zakladatel a majitel sklárny Aleš Valner.

Výrobky sklárny Valner
Výrobky sklárny Valner

Sklo se vyndává z pece za teploty 1200 stupňů, přitom se dá tvarovat, ale jak chladne, mění barvu a tmavne. Když je požadovaný kus hotový, urazí se od tyče a odloží na tálek. Z něj jde do chladicí pece: „V peci se drží teplota 490 stupňů, tam se vyrovnají teploty na povrchu a uvnitř výrobku. Kdyby chladl venku, tak vychladne povrch, ale uvnitř zůstane vysoká teplota, vznikne velké pnutí a sklo se rozlétne,“ dodává sklář. Výrobek pak z chladicí pece putuje do brusírny, ke konečným úpravám. Tady se podle slov Aleše Valnera zabrousí horní část i dno, aby výrobek pevně stál.

Každý kus má svůj příběh

Aleš Valner dnes už firmu Valner glass vede se synem Davidem. Toho na sklářské škole zaujal design a zaměřuje se na návrhy skleněných děl. Naposledy uspěl na přehlídce designbloku se skleněnými oblými květináči. Davidovy nápady teď určují další směr tvorby sklárny Valner: „Domluvili jsme se s Davidem, jaká bude nová kolekce. Teď je doba, kdy se hodně zpracovávají odpady, tak jsme se rozhodli střepy, které by se jinak odvezly do kontejneru, ještě dál zpracovat. Když z toho uděláte hezkej tvar a trošku to zabrousíte, zaleštíte, omatujete a podobně, tak z té hromady střepů vznikne nádherná věc, která se dá nabízet i v galerii.“

Vzorek každého díla mají Valnerovi schovaný. Každá váza, dekorační předmět nebo pohár by měl mít svůj příběh: „Nejde o to, aby to bylo hezké, ale aby to mělo nějakou myšlenku nebo příběh,“ uvádí ke směru, kterým se sklárna hodlá ubírat, Aleš Valner. ​