Ve farském kázku nad Opatovem visí dendrofon. Vyrobili ho jihlavští ochránci přírody
Už v osmdesátých letech minulého století se skupinka jihlavských studentů připojila k ekologickému hnutí Brontosaurus. Láska k přírodě jim vydržela až dodnes.
Založili spolek Margarita a mimo jiné se starají i o lesík nad Opatovem na Jihlavsku.
Ochránci přírody z Jihlavy si název své základní organizace – Margarita, vybrali podle perlorodky, která žije v Jankovském potoce, který kolem Opatova protéká. K farskému kázku vede polní cesta přímo od opatovské evangelické fary. A co to vlastně ten kázek je? „Je to kaz v poli. Nedalo se tam orat, spíš kamení, skála,“ vysvětluje člen místního evangelického sboru Libor Zajíček, který s Margaritou úzce spolupracuje. Dnes kázek vypadá jako malý hájek na vrcholu kopce.
Ovoce ze stromů kolem cesty si kdokoli může utrhnout
Kolem cesty, která vede k farskému kázku jsou vysázené ovocné stromy, ze kterých si každý kolemjdoucí může utrhnout ovoce. Sázeli je také členové Margarity. „Švestky, jabloně, třešně, jedna hruška. Je to z části, co nám věnovali místní,“ říká Tomáš Krásenský z Margarity.
Budky mají v kázku sýkorky, puštíci i šoupálci
V samotném kázku pak stojí dvě lavičky s krásným výhledem do širokého okolí. Na jeden z kamenů Tomáš Krásenský vytesal kalich. Na tomto místě se totiž také konají ekumenická setkání. Ochránci přírody samozřejmě nemohli zapomenout na ptačí obyvatele. Budky tu mají sýkorky, puštíci a šoupálci. Časem přibydou i speciální budky pro netopýry.
Dřevěný přírodní xylofon je dokonce v rámci možností naladěný
Velkou atrakcí pro příchozí je dendrofon, zavěšený na větvi stromu u lavičky. Je to v podstatě xylofon z větví lísky a jeřábu. „Povšimněte si, že visí na strunách od křovinořezu,“ ukazuje s úsměvem Tomáš Krásenský. Podařilo se mu dokonce visící dřívka v rámci možností naladit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.