V želivské klášterní knihovně stojí vzácné svazky na policích z betonu a oceli. Původní nábytek zmizel v padesátých letech
Knihovna kláštera Želiv je veřejnosti přístupná jen výjimečně, Irena Šarounová ji navštívila s Janou Oppeltovou z katedry historie Univerzity Palackého v Olomouci
Želivský klášter ukrývá v prostorách, kam má veřejnost přístup jen výjimečně, barokní poklad. Klášterní knihovna zdobená množstvím fresek prošla náročnou rekonstrukcí. Staré svazky dnes stojí na policích z betonu a oceli.
„Po schodech vystoupáme do prostoru klauzury,“ říká Jana Oppeltová z katedry historie Univerzity Palackého v Olomouci. Právě v klauzuře, tedy místě, které je určené jen pro bratry, je i barokní klášterní knihovna. To je i důvod, proč není tato nádherná místnost součástí pravidelných prohlídkových tras.
V současné době je v regálech asi dvacet pět tisíc knih. Je to ale jen část původního množství. „V roce 1950, kdy byla akce K, byli řeholníci odvezeni, klášter byl vyklizen. Musely odejít i knihy a mobiliář,“ říká Jana Oppeltová. Nábytek zmizel nenávratně, knihy měly relativně štěstí. „Zdeněk Nejedlý, který byl ministr kultury, si prosadil vznik Památníku národního písemnictví na Strahově,“ vysvětluje.
Klášterní knihovna měla zobrazovat celý svět. Znamená to, že řeholníci neshromažďovali jen náboženskou literaturu. "Najdeme tady i práce historické, právní vědy, přírodní vědy, atlasy," vyjmenovává historička. Ta se svými studenty už několik let v rámci prázdninových praxí knihovnu pořádá. „Každá ta knížka nám prošla minimálně třikrát rukama,“ dodává s úsměvem.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
