V Třešti vám zahraje a zazpívá Noc na Karlštejně více než 30 ochotníků

24. říjen 2014

Divadelní soubor Karla Čapka z Třeště požádal před 75 lety manželku Karla Čapka Olgu Scheinpflugovou. Předtím působil ve městě oficiálně od roku 1923 jako Ochotnická jednota. „Už v roce 1937, když Karel Čapek napsal Bílou nemoc, tak místní ochotníci zahráli Bílou nemoc, pak hned Matku, a to velice brzy po prvním uvedení. Ze začátku a před válkou se Čapkovy hry hrály. V tom předválečném období to bylo takové symbolické,“ vypráví dnešní vedoucí souboru Karla Čapka Dana Obrdlíková. „Obdivuju tehdejší divadelníky, protože během války odehráli snad 180 představení každý rok, a tři až čtyři hry během toho roku. Je to jedno z takových nejplodnějších období.“

Dnes ale publikum spíše táhnou komedie nebo muzikály. Potvrzuje to i Dana Obrdlíková: „Lidé si chtějí v divadle odpočinout a pobavit se. Těch tragických věcí máme kolem sebe ze zpráv pořád dost.“ Zkoušet komedie je sice zábava i dřina dohromady, ale tragických představení nebo dramatických rolí by se vedoucí ochotníků nebála.

Šermíři potřebovali herce

Spolupráce se skupinou historického šermu Hebrix začala jednoduše. „Když skupina vznikla, přemýšleli jsme o scénkách a scénáři. Došli jsme až ke stěžejní scénce, která se jmenovala Turnaj o dceru Jaroslava ze Šternberka, a chtěli jsme, aby bylo vidět i slavnostní kostýmy a život, jaký tehdejší panstvo vedlo. Takže jsme požádali o pomoc Divadelní soubor Karla Čapka – byla to taková vlajková loď naší spolupráce. Muzikál Noc na Karlštejně se potom později v podstatě nabízel,“ vzpomíná Zdeněk Havlíček.

V Noci na Karlštejně hraje dohromady přibližně 30 lidí plus technický doprovod. Ani těžké písničky ochotníkům problémy nedělají. „Máme obrovské štěstí na lidi, kteří umí zpívat. V tom souboru není každý zpěvák, ale na ten muzikál nám vyšli moc pěkně. Vyšli z herců, ale vlastně i ze šermířů,“ libuje si Dana Obrdlíková. „Je to moje první velká role, hraju vévodu bavorského Štěpána, kostým jsem přinesl i ukázat,“ usmívá se Zdeněk Havlíček. „Mám tu roli rád a na představení se těším.“

Nevíte o nějakém režisérovi?

Ochotníci by rádi využili rad a zkušeností profesionálních režisérů, ale problém s nimi je, že bývají velice vytížení. „Stálého režiséra sice máme,“ směje se Zdeněk Havlíček a ukazuje na Danu Obrdlíkovou. Ta ovšem vrtí hlavou: „Členem souboru jsem od roku 1984, divadlo hraji už od základní školy, ale režiséra dělám já i proto, že jiného nemáme. Rádi bychom spolupracovali s nějakým profíkem, protože mají jiné zkušenosti, ale kde ho vzít?“

Divadlo zabere ochotníkům dost času. „Tři večery v týdnu, jsou to dvě až tři hodiny zkoušek, v pátek máme dětské divadlo. To všechno je hodně času i kromě těch domácích příprav, ale výhodou je, že je zapojena celá rodina,“ říká vedoucí Čapkovců. Děti hrají v pohádkách i v dospěláckých představeních, momentálně hrají v Popelce a hrají pážata v Noci na Karlštejně. Popelka bude letos pomalu končit, protože děti vyrostly a odcházejí studovat, a nebo vyrůstají z kostýmů.

Čapkovci jsou během roku vidět nejen na divadelních prknech, ale i na různých akcích, jako je Předadventní světélkování, v létě se s nimi setkáte na nádraží, když probíhá Léto s párou nebo při evropské raritě, kterou je Změna času na slunečních hodinách. „Snažíme se to oživit, aby byla akce pro děti zajímavá, vymýšlíme pro ně soutěže, nějaký taneček, a děti také na sebe dostanou vestičku s číslem a ty hodiny nakonec posunou,“ popisuje Dana Obrdlíková.

autor: dak
Spustit audio