V třebíčské židovské čtvrti najdeme Půjčovnu andělů. Příběh napsala Blanka Fišerová

Třebíčská židovská čtvrť ožije v příběhu plném zázraků a andělů. Knížku Půjčovna andělů vydala ve svém vlastním nakladatelství Blízko autorka Blanka Fišerová.

Po mnoha historických knihách mapujících osudy skutečných obyvatel čtvrti Zámostí se na trhu objevuje novela se zcela vymyšleným příběhem. „Je o dívce se dvěma srdci, která byla odsunuta ze společnosti do této čtvrti, kde je kouzelný antikvariát,“ říká autorka.

„Jednou tam za ní přijde dívka, která chce půjčit anděla, a tak přemýšlí, jak jí toho anděla stvoří. Potom se začnou dít zázraky a ona postupně na tu záhadu přichází. Za dívkou potom chodí další lidé a každý prožívá s tím andělem svůj příběh,“ vypráví autorka.

Okouzlení

Děj do židovské čtvrti umístila záměrně, od malička má toto místo ráda a ráda se sem vrací. „Stále více přemýšlím nad tím, že ten autentický život z městečka ve městě vyprchal, a to se objevuje i v té knížce. Že se to místo stává jen takovou kulisou pro turisty,“ zamýšlí se Blanka Fišerová.

Půjčovna andělů

Půjčovna andělů vyjde v nakladatelství Blízko, které Blanka Fišerová založila v loňském roce, a je to druhá kniha, kterou vydává.

Každé své knížce se chce věnovat, dokud se nevyprodá, chce s ní jezdit za čtenáři a povídat si s nimi. Pro křest, který se odehrál v Zadní synagoze třebíčského Zámostí, si za kmotru vybrala režisérku a herečku Theodoru Remundovou a místo šampaňského něco úplně jiného. „Křtít se bude hlínou z kouzelné zahrady, kam andělé odvádějí uzdravené duše. Pro mě ještě navíc symbolicky jsou v té zahradě duše těch lidí, kteří se nevrátili z koncentračního tábora,“ uzavírá autorka knihy Půjčovna andělů.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.