V polenském pivovaru v Polné se vaří jen v restauraci. Vaření piva se tam v budoucnu možná vrátí
Když byla polenská restaurace Měšťanský pivovar ještě skutečným pivovarem, trávil v něm své dětství spisovatel Bohumil Hrabal.
Místo samo – pivovar v Polné – má bohatou historii. Celý objekt je kulturní památkou vedenou pod Památkovým úřadem v Telči, a jeho nový majitel se ji snaží ukázat a přiblížit. Manželé Ladislav a Marie Pártlovi z Polné se chtěli opuštěného bývalého pivovaru ujmout, hned jak jej před třemi lety poprvé uviděli. „Byl jsem se tady podívat, protože mě to zajímalo, a byla to láska na první pohled,“ směje se Ladislav.
Objekt vyžadoval mnoho práce na rekonstrukcích a výstavbě moderní restaurace, ke které se za doby uzavření při pandemii přidal i penzión a malé wellness se saunou.
Jednou se tu zase bude vařit pivo...
Připomínka historie místa je ale pro majitele na prvním místě. „Tady je parní kotel Ringhofer z roku 1905. Sepsali jsme takovou malou historii, jak šel čas. Původní pivovar lehl popelem v roce 1863 a tento pivovar stojí od roku 1865,“ říká Ladislav Pártl v renovované místnosti s originálním kotlem.
Původně zvaný Horní pivovar postavili polenští měšťané od základu znovu. Polenské pivo se na konci 19. století vozilo po celé Vysočině a až do Pardubic. Se začátkem výroby lahvového piva se na konci 19. století přidaly i limonády a sodovky.
Tou dobou už pod pivovarem existovaly rozsáhlé sklepy. „Vyvezli jsme spoustu valníků suti, objevili jsme další místnost, která byla zazděná, tak jsme se rozhodli to odkrýt, tak z toho bylo k nemilému překvapení dalších pět valníků! Ale vznikl krásně vyčištěný prostor a věřím tomu, že by se dal v budoucnu využít k výrobě piva. Na tomto místě mohly být ležácké tanky a pivečko by tady mohlo být v chladu připraveno,“ usmívá se Ladislav Pártl v prostorách, kde je téměř stabilní teplota po celý rok.
Dříve totiž největší sklepení sloužilo jako lednice. „Naházel se sem led z rybníka Peklo a chlad tady vydržel.“
Bohumil Hrabal a polenská inspirace
V salonku restaurace o úroveň výše se připomíná pobyt jednoho z našich nejznámějších spisovatelů Bohumila Hrabala. Narodil se v Brně, ale jeho maminka dostala místo jako účetní v polenském pivovaru. K malému Bohumilovi se jeho otec nehlásil, a tak, když maminka v pivovaru potkala svého budoucího manžela – také účetního – Františka Hrabala, dostal po něm příjmení.
Nevlastní otec se stal předlohou postavy Francina z Postřižin. Polná byla pro spisovatele velkou inspirací, a to chtějí manželé Pártlovi také ukázat: „Máme tady několik fotografií, ale také knihovnu s dílem Bohumila Hrabala, občas sem lidé přinesou nějakou další knížku. No a další kouty jsou připomínkou historické Polné,“ dodává polenský patriot.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
