Užijte si s námi svátky plné radosti a naděje - Velikonoce jsou tady!

Velikonoce jsou nejen časem pro rodinná setkání, ale také jsou spojeny s tradičními zvyky, jako jsou zdobení kraslic, pečení mazanců a králíků, návštěvy kostela a bohaté hodování.

Rozhodující je datum úplňku

Rozhodující pro Velikonoce je jarní úplněk. „Už na konci čtvrtého století se ustanovilo, že to bude první neděle po prvním jarním úplňku. Vychází-li úplněk na neděli, potom se Velikonoce o týden odkládají,“ řekla bývalá etnografka Muzea Vysočiny Jihlava Dana Nováková.

Podle toho se pak posouvá i doba čtyřicetidenního půstu, který Velikonocím předchází.

Poslechněte si celý rozhovor Hely Dvořákové s bývalou etnografkou Muzea Vysočiny Jihlava Danou Novákovou

Každý den Velikonoc má svůj specifický význam

Květná neděle - Je to poslední neděle před Velikonocemi a slouží jako připomínka Ježíšova vjezdu do Jeruzaléma, kde byl vítán jako král. Křesťané si na tento den často nosí do kostela palmy, olivy nebo větvičky, kterými symbolizují Ježíšův příchod.

Čtěte také

Špenátový sladký dort

Zelený čtvrtek - Den před Ježíšovou smrtí, kdy se setkal se svými apoštoly na Poslední večeři, během které zavedl obřad svátosti eucharistie a umyl jim nohy.

Velký pátek - Je to den, kdy byl Ježíš ukřižován a zemřel na kříži. Křesťané si tento den připomínají jeho oběť a smrt.

Čtěte také

Velikonoce jsou spjaté s řadou prastarých rituálů. O Bílé sobotě odváželi hospodáři popel na pole

Bílá sobota - Je to den ticha a očekávání v očekávání Ježíšova vzkříšení. Křesťané tráví tento den přípravou na slavnostní oslavu.

Velikonoční neděle - Je to nejvýznamnější den Velikonoc, kdy křesťané slaví Ježíšovo vzkříšení. Tento den je plný radosti a oslav a často se konají slavnostní bohoslužby.

Oktáv Velikonoční - Těchto osm dnů po Velikonoční neděli je plných oslav a křesťané se těší z nového života, který jim byl dán Ježíšovým vzkříšením.

Bílá neděle - Je to neděle po Velikonocích, kdy se křesťané modlí za pokoj a sjednocení celého světa.

Pomlázka

Velikonoční pomlázka je tradiční symbol Velikonoc v některých zemích, zejména v České republice, na Slovensku, v Maďarsku a v některých oblastech Německa. Je to větev, obvykle z vrby nebo olše, kterou muži v tento sváteční čas nosí do domů svých přátel a rodiny a lehce s ní po nich šlehají.

Tento zvyk má pravděpodobně původ v pohanských jarních obřadech, které symbolizovaly probouzení přírody a nový život. Pomlázka se v tomto smyslu stala symbolem obnovy a obnovení síly. Křesťanství tento zvyk převzalo a přetvořilo ho na symbol Kristova zmrtvýchvstání a nového života.

Tradičně se věřilo, že muži, kteří nosí pomlázku, přináší do domů svých přátel a rodiny zdraví, štěstí a plodnost. Také se věřilo, že dívky a ženy, které byly pošlehané pomlázkou, budou mít krásnou pleť a budou mít více energie.

Dnes už není pomlázka tak významná jako v minulosti, ale stále se v některých zemích udržuje jako tradiční zvyk. Mnoho lidí ji bere spíše jako zábavnou a přátelskou aktivitu než jako náboženský symbol.